![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Shield-Trinity-Scutum-Fidei-compact.svg/langcs-640px-Shield-Trinity-Scutum-Fidei-compact.svg.png&w=640&q=50)
Vyznání Quicumque
From Wikipedia, the free encyclopedia
Vyznání Quicumque (lat. kdokoli), zvané též Atanášovo vyznání víry, je jedním ze čtyř vyznání víry katolické církve, jimž připisuje tato církev autoritu.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Shield-Trinity-Scutum-Fidei-compact.svg/320px-Shield-Trinity-Scutum-Fidei-compact.svg.png)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Ikone_Athanasius_von_Alexandria.jpg/640px-Ikone_Athanasius_von_Alexandria.jpg)
Jeho autorství bylo tradičně připisováno sv. Atanáši z Alexandrie († 373), proto by správnější název byl Pseudo-Atanášovo vyznání víry. Ve východních církvích však zůstalo toto vyznání neznámé až do 12. století, a proto je Atanášovo autorství velmi nepravděpodobné. Mezi předpokládanými autory tohoto vyznání je jmenován svatý Ambrož, avšak pro toto tvrzení neexistují dostatečné důvody. Nověji se má za to, že vyznání vzniklo v Galii (dnešní Francie) v 5. století. Roku 1940 byla nalezena ztracená Excerpta sv. Vincence Lerinského, jejichž jazyk je nápadně podobný jazyku tohoto vyznání; z toho důvodu právě sv. Vincenc, autor dodnes uznávaného kritéria katolicity (quod ubique, quod semper, quod ab omnibus creditum est: to, co se věřilo všude, vždycky a všemi). Nejstarší známý přepis tohoto vyznání pochází z předmluvy sbírky homilií Caesaria z Arles († 542).
Tento symbol čili vyznání víry obsahuje krátký a jasný popis církevní nauky o Trojici a vtělení a obsahuje též aluzi na další církevní dogmata. Na rozdíl od ostatních vyznání víry se zaměřuje Quicumque právě na tyto dvě základní nauky křesťanství, totiž trojici osob v Bohu a božskou přirozenost Ježíše Krista.
Vyznání Quicumque bylo až do nedávna součástí modlitby breviáře (nedělní prima) a zůstává (kromě katolické církve) respektováno též např. v anglikánské církvi a v církvích vzešlých z reformace. V Pravoslaví není běžně užíváno.