historický státní útvar From Wikipedia, the free encyclopedia
Volyňské knížectví (starorusky Волынское княжество) bylo v 10. až 12. století východoslovanské ruské knížectví náležící ke Kyjevské Rusi. Někdy bývá nazýváno jako Volyňsko-vladimirské knížectví (též vladimirsko-volyňské), a to zejména v souvislosti s dobou po roce 1199, kdy se od něj odtrhlo Lucké knížectví. Sídelním knížecím městem bylo Vladimir (Vladiměř). Mezi další významná města v knížectví patřily Kremenec, Luck, Busk, Dorogobuž, Brest, Belz a Šumsk.
| Volyňské knížectví Волынское княжество
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||
Zánik |
|||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
| |||||||||||||
.jpg)
V letech 1069–1118 mu vládla dynastie Izjaslavičů zejména z města Turova (ti v prvé řadě vládli Turovskému knížectví).
Po ztrátě Turova ve prospěch Monomachovičů v roce 1105 vládli Volyni po několik let potomci Izjaslava Jaroslavoviče. V letech 1154–1199 se knížectví nazývalo vladimirským, poté, co se od něj odtrhlo Lutské knížectví (1154–1228).
V roce 1199 Roman Mstislavič sjednotil pod svou vládu knížectví haličské a volyňské, čímž vzniklo Haličsko-volyňské knížectví. Knížectví volyňské tak skončilo jako samostatný státní útvar. V období 1340–1392 probíhala válka mezi Polskem a Litvou o volyňské dědictví a Gediminovci se zvali velkoknížaty volyňskými. V roce 1452 bylo knížectví sloučeno s Litvou.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Volhynia na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volyňské knížectví na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
.svg){kind=small}
