![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Krajsk%25C3%25A9_volby_2020%252C_Olomouc.jpg/640px-Krajsk%25C3%25A9_volby_2020%252C_Olomouc.jpg&w=640&q=50)
Volební právo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí. Rozlišuje se přitom volební právo aktivní, které znamená, že občan smí volit, a volební právo pasivní, které znamená, že občan smí kandidovat a být volen.
![ikona](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Ambox_globe_content.svg/48px-Ambox_globe_content.svg.png)
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.
Možná hledáte: vědeckofantastickou povídku z roku 1955 spisovatele Isaaca Asimova, viz Volební právo (povídka).
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Krajsk%C3%A9_volby_2020%2C_Olomouc.jpg/640px-Krajsk%C3%A9_volby_2020%2C_Olomouc.jpg)
V moderních demokraciích je za normu považováno volební právo
- všeobecné – každý svéprávný občan od určitého věku smí volit, bez ohledu na původ, pohlaví, náboženské přesvědčení, rasu a podobně;
- rovné – každý hlas váží stejně, neexistují privilegovaní voliči s větším vlivem na výsledek voleb;
- tajné – volič nemusí zveřejnit, komu odevzdal hlas. (tajné hlasování se považuje za svobodné hlasování); vizte čl. 21(3) Všeobecné deklarace lidských práv a čl.25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Volba přitom může být přímá, pokud voliči volí přímo jednoho z uchazečů o funkci, anebo nepřímá, pokud vybírají volitele, kteří teprve provedou vlastní volbu. Přímá volba se používá například při volbách českých prezidentů.