Vojtěch Ignác Ullmann nejčastěji jen Ignác Ullmann (23. dubna 1822 Praha[1][2] – 17. září 1897 Příbram)[3][4] byl český architekt období historismu.
| Vojtěch Ignác Ullmann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. dubna 1822 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. září 1897 (ve věku 75 let) Příbram  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | městský hřbitov v Příbrami |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni (1842–1847) České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Významná díla | Kostel svatého Cyrila a Metoděje |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Ullmann byl synem pražského jehláře Jakuba Ullmanna a jeho manželky Magdalény.[5][6] Absolvoval pražskou polytechniku a studoval architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesorů Augusta von Siccardsburga a Eduarda van der Nülla. Po ukončení studií cestoval po Itálii a Německu. Od roku 1854 pracoval jako samostatný architekt v Praze.
Spolupracoval s architekty Antonínem Baumem, svým synovcem[6] Bedřichem Münzbergerem a Antonínem Viktorem Barvitiem. Se sestrou posledně jmenovaného, Terezií Barvitiovou (* 1826) se roku 1856 oženil. Do roku 1874 realizoval v Praze řadu staveb. Když ale neuspěl v architektonických soutěžích na výstavbu Národního divadla a Rudolfina,[7] odešel do ústraní na venkov, nejprve do Dubence, kde mu v letech 1879–1889 patřil tamní zámek,[8] a poté do Příbrami, kde v roce 1897 zemřel a je pohřben na zdejším hřbitově.[6]
Styl
Byl typickým představitelem historismu. Jeho rané dílo bylo eklektické, mísí se v něm užívání středověkých slohových prvků novorománských a novogotických, například v úpravě plánů kostela Cyrila a Metoděje v Praze 8 – Karlíně) nebo v úpravě fasád Lannova domu v Praze. V další fázi své tvorby po roce 1860 byl významně ovlivněn novorenesancí Gottfrieda Sempera a z něj vycházející vídeňskou novorenesanční školou, jejíž koncepci rozšířil o inspiraci benátskými, francouzskými a domácími renesančními formami. Společně s Josefem Zítkem patřil k prvním českým vyznavačům italské novorenesance, nazývané palladianismus podle inspirace vzorníky Andrey Palladia. K cenným příkladům této etapy Ullmannovy tvorby patří projekt Lannovy vily v Praze - Bubenči z roku 1868. Pro Vojtěcha Lannu mladšího pracoval opakovaně v Praze a v Kladně.
Dílo
- kostel svatého Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, dokončení stavby (1854–1862)
- palác Lažanských na Smetanově nábřeží v Praze I, (1866) dnes sídlo FAMU a kavárna Slavia
- Lannův dům na nároží Hybernské a Havlíčkovy ulice v Praze 1 (úprava staršího projektu)
- Bývalá Hypoteční banka čp. 365/II na nároží Národní třídy a Perlové ulice v Praze 1
- Česká spořitelna na Národní třídě v Praze 1 (dnes budova Akademie věd), 1858–1862 první Ullmannova novorenesanční budova
- Přestavba zámku Jirny (asi 1855)
- Budova Sokola pražského v Sokolské třídě na Novém Městě pražském (1863–1864)
- Španělská synagoga v Praze - Josefově (1867–1868)
- bývalá Vyšší dívčí škola v Praze ve Vodičkově ulici na Novém Městě (1867), Ullmann na této budově jako první v Praze použil sgrafita[9]
- Prozatímní divadlo v Praze (1862)
- Vila bankéře Lippmanna v Praze 6 - Bubenči (1869) – zbourána 1970
- Lannova vila v Praze 6 - Bubenči (1868–1872)
- Česká polytechnika na Karlově náměstí v Praze
- Letenský zámeček[10]
- Nádraží Františka Josefa, původní budova nynějšího hlavního nádraží v Praze (1871), pro nedostačující kapacitu roku 1905 zbořeno a nahrazenou stavbou od Josefa Fanty
- správní budova Buštěhradské dráhy, Politických vězňů čp. 1531/II., Praha (1871–1872)[11]
- Německý dům v Českých Budějovicích, nyní Dům kultury Slavie (1871–1872)[12]
- Schebkův palác, Politických vězňů čp. 936/7, Praha (1870–1873)[13]
- Vysoké pece v kladenských hutích a další průmyslové stavby v Kladně[7][14]
- Soutěžní návrh na budovu Rudolfina (neuspěl)
- Soutěžní návrh na budovu Národního muzea v Praze (1886–1889)
- Radnice v Příbrami, Tyršova 108/I (1888–1891)[15]
- Arcibiskupský konvikt, Příbram, Jiráskovy sady čp. 240/II (1892)[16]
Galerie
- Stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna na dobových fotografiích
Palác Lažanských, fotografie Wilhelm Rupp, asi 1865
V popředí bývalá budova České spořitelny, za ní palác Lažanských, fotografie František Fridrich, 1865
Kostel svatého Cyrila a Metoděje, Praha 8 – Karlín , fotografie František Fridrich, 1868
Vyšší dívčí škola, fotografie František Fridrich, asi 1870
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
