Vodní hospodářství
From Wikipedia, the free encyclopedia
Vodní hospodářství neboli vodohospodářství je činnost směřující k ochraně, využití a rozvoji vodních zdrojů a k ochraně před škodlivými účinky vod. Přírodovědným základem vodního hospodářství je hydrologie.
Vodní hospodářství se rozděluje na:
- využití vod (zásobování pitnou vodou, zásobování průmyslu a zemědělství vodou, hydroenergetika, plavba),
- ochrana vod (čištění splašků či odpadních vod, ochrana zdrojů vody),
- ochrana před nepříznivými účinky vod (před povodněmi, před suchem),
- integrovaná ochrana všech složek životního prostředí včetně složky vodní.
Využití vod má za cíl uspokojování zdůvodněných individuálních a společenských potřeb spojených s užíváním vody. Realizuje se celou řadou činností od péče o povrchové vody a vodní toky a související vodohospodářský majetek až po budování vodárenských soustav a čistíren odpadních vod.
Ochrana vod podléhá ekologickým principům. V jejím rámci se stanovují podmínky pro udržitelné užívání a ochranu vod jako nenahraditelné složky životního prostředí.
Ochranu před nepříznivými účinky vod spočívá v budování protipovodňových děl, v manipulaci s průtoky ve vodních tocích a nádržích, v budování hydromelioračních zařízení a v péči o půdu a krajinu.
Obor vodního hospodářství podléhá vodnímu právu. Vodní právo je souborem norem, které regulují ochranu vod a vodních ekosystémů, stanovují podmínky jejich hospodářského využití, předepisují zajištění bezpečnosti vodních děl a vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha. Tyto normy spadají ve své většině do odvětví správního práva a práva životního prostředí. Státní správu v oblasti vodního hospodářství realizují vodoprávní úřady.