From Wikipedia, the free encyclopedia
Vlhovcovití (Icteridae) jsou čeleď amerických pěvců z podřádu zpěvní. V současné době je rozlišováno 106 druhů ve 27 rodech.[1] Jednotlivé druhy čeledi vlhovcovitých vykazují zajímavé rysy chování (hnízdní parazitismus, hnízdění v koloniích, polygynie, monogamie, opožděné hnízdění, napodobování hlasů, tah na velké vzdálenosti), žijí v rozmanitých prostředích a živí se různými druhy potravy. Díky této rozmanitosti a tomu, že není obtížné je v přírodě pozorovat, se často stali modelovými druhy v evoluční biologii a molekulární genetice.[2] Zástupci čeledi se od sebe hodně liší tvarem zobáku, zbarvením i velikostí. Nejmenší jsou velikosti pěnkavy, největší druh, vlhovec aztécký (Psarcolius montezuma) dosahuje velikosti vrány a měří až 50 cm.
 Vlhovcovití | |
|---|---|
 Vlhovec aztécký (Psarocolius montezuma) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Passeroidea |
| Čeleď | vlhovcovití (Icteridae) Vigors, 1825 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlhovcovití ptáci výjimečně zaletují také do Evropy, kde byly dosud zjištěny čtyři druhy:[3]
Na rozdíl od příbuzných čeledí (tangarovití) je celkem jasné, které druhy mezi vlhovce patří. Podařilo se rovněž vymezit základní skupiny uvnitř čeledi[2]; méně jasné však byly jejich vzájemné vztahy.[1]
|
Sturnellinae | |||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
