český romanopisec, scenárista a spisovatel historických románů From Wikipedia, the free encyclopedia
Vladimír Körner (* 12. října 1939 Prostějov) je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista.
| Vladimír Körner | |
|---|---|
 Vladimír Körner (2007) | |
| Narození | 12. října 1939 (85 let) Prostějov  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | scenárista, dramaturg, prozaik, spisovatel, filmový scenárista a televizní scenárista |
| Alma mater | AMU v Praze |
| Témata | literární tvorba, próza a filmová scenáristika |
| Ocenění | Státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo (2006) Artis Bohemiae Amicis (2006) Výroční cena AČFK (2020) |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny (7. května 1945) před koncem druhé světové války.
V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963.
Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista (do roku 1991, kdy byl propuštěn pro nadbytečnost). Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování.
Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech.
Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům.
Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou (Pramen života: Der Lebensborn, Krev zmizelého, Zánik samoty Berhof) nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil,[1] nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus.
Společně s Vláčilem napsal v roce 1967 scénář k Vláčilově filmu Údolí včel, který v románové podobě vydal knižně roku 1978. Tematicky tak navázal na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970.
Körnerovo dílo patřilo k tomu nejkvalitnějšímu, co do roku 1989 vycházelo v oficiální produkci. V srpnu 2020 obdržel na 46. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
