Vladař (titul)
německý titul / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vladař (německy Regierer) byl specificky a výlučně český titul nejvyšší zemské šlechty, který označoval správce nedělitelného majetku v rámci rodu. Tomuto správci, jenž byl zároveň hlavou rodiny, ostatní členové rodu podléhali. Protože byl titul vladaře panovníkem potvrzován jen velmi zřídka a vždy pouze nejvýznamnějším knížecím, hraběcím a panským rodům, představoval zároveň nesmírně prestižní ocenění, které v českých poměrech dávalo svému nositeli prakticky knížecí důstojnost.