Velký irský hladomor
From Wikipedia, the free encyclopedia
Velký hladomor nebo Velký hlad (angl. Great Famine, Great Potato Famine či Great Hunger, irsky An Gorta Mór či An Drochshaol[1]) je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 1845–1849. Jeho příčinou byla neúroda brambor, které tvořily primární zdroj potravy pro Iry, pokračující pro Irsko zničující britská ekonomická politika a neschopnost nebo neochota Velké Británie Irsku pomoci.[2] Příčinou neúrody bylo velmi vlhké počasí, které podpořilo masivní rozšíření houbových chorob brambor; hlavní roli zde sehrála plíseň bramborová (Phytophthora infestans) původem z Ameriky.[3] Jelikož oproti starším plodinám byly nově dovezené irské brambory vzájemně nepříliš geneticky odlišné, plíseň se rozšířila tak rapidně, že zničila většinu irských zdrojů obživy.[4] Analýza ostatků (zubů) ale ukázala, že vysoká úmrtnost mnohdy nebyla způsobena nedostatkem potravy jako takové (například z USA proudily do Irska dodávky kukuřice), ale nedostatkem přístupu k jídlu, respektive velmi malými porcemi, které chudí lidé dostávali za práci.[5]