Vasil Kănčov (bulharsky Васил Кънчов; 26. července 1862 Vraca – 6. února 1902 Sofie) byl bulharský geograf, etnograf a politik.
| Vasil Kănčov | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Васил Кънчов |
| Narození | 26. července 1862 Vraca |
| Úmrtí | 6. února 1902 (ve věku 39 let) Sofie |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
| Povolání | historik, politik, školní učitel a geograf |
| Zaměstnavatel | Bulharské chlapecké gymnázium v Soluni |
| Ocenění | Řád za občanské zásluhy |
| Choť | Christina Kănčova |
| Funkce | ministr školství, vědy a mládeže (1901–1902) poslanec Bulharského národního shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Poté, co vystudoval střední školu v Lomu, pokračoval ve studiu chemie na univerzitě v Charkově. Kvůli účasti v srbsko-bulharské válce studium v roce 1885 přerušil a po jejím ukončení pokračoval ve studiu v Mnichově a Stuttgartu. V Roce 1888 kvůli onemocnění revmatismem studia ukončil, aniž by byl graduován.
V následujících letech působil jako učitel. Po krátké praxi v Sofii nastoupil jako profesor na chlapecké gymnázium sv. Cyrila a Metoděje v Soluni. V roce 1891 se stal ředitelem bulharských škol v Serresu a okolí a o dva roky později se stal ředitelem soluňského gymnázia. V této době se oženil s Christinou Baltadžievou, ředitelkou soluňského dívčího gymnázia. V roce 1894 se stal inspektorem bulharských škol v Makedonii. Cestování během inspekcí využil k tvorbě svého stěžejního díla, etnografické studie Makedonie, etnografie a statistika (Македония. Етнография и статистика), která byla vydána v Sofii v roce 1900.
V roce 1898 se Kănčov vrátil do Bulharska. Zprvu bydlel u své rodiny ve Vrace a poté se usídlil v Sofii. Zde se stal členem a později tajemníkem Bulharské knižní společnosti, předchůdkyně Bulharské akademie věd. V letech 1899 a 1901 byl zvolen poslancem za volební obvod Vraca jako kandidát Pokrokové liberální strany. V roce 1902 se stal ministrem školství a ještě téhož roku byl zabit ve své kanceláři psychopatickým suspendovaným učitelem.
Dílo
- 1891 Bitolsko, Presna a Ohridsko. Cestovní poznámky (Битолско, Преспа и Охридско. Пътни бележки)
- 1892 Současnost a nedávná minulost města Veles (Сегашното и недавното минало на град Велес)
- 1894 – 1896 Cestování údolími Strumy, Mesty a Bregalnici (Пътуване по долините на Струма, Места и Брегалница)
- 1895 Zeměpis vlasti. (Отечествена география)
- 1895 Postavení Bulharů v Makedonii (Положението на българите в Македония)
- 1896 Politika turecké vlády proti Bulharům v Makedonii (Политиката на турското правителство спроти българите в Македония)
- 1896 Zeměpis Balkánského poloostrova (География на Бълканския полуостров)
- 1896 Svatý les (Света гора)
- 1898 Cestovní poznámky z Makedonie (Пътни бележки в Македония)
- 1898 Cestovní zprávy z Makedonie (Пътни съобщения в Македония)
- 1898 Město Skopje. Poznámky o jeho současnosti a minulosti (Град Скопие. Бележки за неговото настояще и минало)
- 1900 Makedonie. Etnografie a statistika (Македония. Етнография и статистика)
- 1906 Turecko a Bulhaři (Турция и българите)
- 1911 Orohydrografie Makedonie (Орохидрография на Македония)
Zajímavosti
Nese po něm jméno hora Kanchev Peak na Grahamově zemi.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
