ruský jaderný reaktor From Wikipedia, the free encyclopedia
VVER-TOI nebo VVER-1300, někdy také AES-2010 (rusky Водо-водяной энергетический реактор типовой оптимизированный информатизированный – Vodo-voďanoj energetičeskij reaktor tipovoj optimizirovannyj informatizirovannyj; Univerzální vodo-vodní digitálně optimalizovaný reaktor) je ruský reaktor generace III+ vyvinutý ruskou státní společností Gidropress.
VVER-TOI (VVER-1300) | |
---|---|
Stát původu | Rusko |
Koncepce | Lehkovodní |
Rok začátku vývoje | 90. léta |
Poprvé spuštěn | plánováno 2025 |
Počet kusů ve výstavbě | 2 |
Plánovaná životnost | 80 let |
Jaderný reaktor | |
Palivo | Uran 235U |
Chladivo | H2O |
Moderátor | H2O |
Kontejnment | Kopulovitý |
Výkon hrubý | 1255 MW |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prvotní vývoj reaktoru VVER o hrubém výkonu zhruba 1300 MW započal v 90. letech. Šlo však o odlišný reaktor, než pod jakým je VVER-1300 znám dnes. Původní návrh byl založený na VVER-1000, kdy byl zvýšen výkon, pasivní bezpečnost a byly využity zkušenosti z již provozovaných bloků. O tomto vývoji však není mnoho známo.[1]
Ačkoliv je VVER-TOI někdy označován VVER-1300, jedná se o zcela nový návrh reaktoru. Je založený na AES-2006 (VVER-1200/392M) a VVER-1000/392. Výsledkem vývoje byl reaktor VVER-1300/488. Vývoj pokračoval a dalším vývojovým typem byl VVER-1300/510, ze kterého následně vzešla prototypová verze VVER-1300/510K určená pro Kurskou jadernou elektrárnu II.[2]
Projekt VVER-TOI zohledňuje zkušenosti z výstavby a provozu jaderných elektráren s VVER jak v Rusku, tak v zahraničí. Konstrukční řešení jsou optimalizována tak, aby minimalizovaly poruchy, které negativně ovlivňují ekonomický výkon pohonné jednotky.[3]
První VVER-TOI bude spuštěn v Kurské jaderné elektrárně II a v přípravě je také Smolenská jaderná elektrárna II a dva bloky v Novovoroněžské jaderné elektrárně II. V budoucnu se tento typ reaktoru stane standardním blokem používaným ve většině nových jaderných elektrárnách v Rusku, jelikož je možné tyto bloky budovat v širokém spektru přírodních a klimatických podmínek.[4][5][6]
Název | Typ reaktoru | Zahájení
stavby |
Připojení
k síti |
Stav, dodatečné informace | Čistý výkon
(MW) |
Hrubý výkon
(MW) |
---|---|---|---|---|---|---|
Kursk II-1[7] | 1300/510K | 2018 | 2025 | ve výstavbě | 1115 | 1255 |
Kursk II-2[8] | 1300/510K | 2019 | 2026 | ve výstavbě | 1115 | 1255 |
Kursk II-3[9] | 1300/510K | - | 2031 | plánováno | 1115 | 1255 |
Kursk II-4[10] | 1300/510K | - | 2034 | plánováno | 1115 | 1255 |
Smolensk II-1[11] | 1300/510 | 2027 | 2033 | plánováno | 1115 | 1255 |
Smolensk II-2[12] | 1300/510 | 2028 | 2034 | plánováno | 1115 | 1255 |
Smolensk II-3[13] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Smolensk II-4[14] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Novovoroněž II-3[15] | 1300/510 | - | 2032[15] | plánováno | 1115 | 1255 |
Novovoroněž II-4[15] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Nižnij Novgorod-1[16] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Nižnij Novgorod-2[17] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Nižnij Novgorod-3[18] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Nižnij Novgorod-4[19] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Centrální-1[20] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Centrální-2[21] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Tatarstán-1[22] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Tatarstán-2[23] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Baškortostán-1[24] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Baškortostán-2[25] | 1300/510 | - | Odstraněno z dlouhodobého plánu | 1115 | 1255 | |
Novočerkassk-1[26] | Nový vývoj | - | 2036 | plánováno | 1115 | 1255 |
Novočerkassk-2[26] | Nový vývoj | - | 2038 | plánováno | 1115 | 1255 |
Legenda: | v provozu | uzavřena | ve výstavbě/plánováno | výstavba zrušena |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.