poddruh včely medonosné From Wikipedia, the free encyclopedia
Včela medonosná středoafrická (Apis mellifera scutellata, známa také jako východoafrická nížinná včela) je poddruh včely medonosné západní.[2] Pochází ze střední, jižní a východní Afriky, i když na jihu je nahrazena včelou kapskou (Apis mellifera capensis).[3] Tento poddruh tvoří jednu genetickou část afrikanizovaných včel (také známých jako "zabijácké včely"), které se nekontrolovaně šíří Severní a Jižní Amerikou.[4]
 Včela medonosná středoafrická[1] | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Čeleď | včelovití (Apidae) |
| Rod | včela (Apis) |
| Druh | včela medonosná (Apis mellifera) |
| Trinomické jméno | |
| Apis mellifera scutellata Lepeletier, 1836 | |
 Mapa rozšíření
Včela medonosná středoafrická
kontaktní zóna, kde se poddruhy překrývají a hybridizují | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzhled středoafrické včely je velmi podobný evropským poddruhům, je však o něco menší. Její horní část těla je pokryta ochlupením a její břicho je černě pruhované.
Žihadlo jedné středoafrické včely není o nic jedovatější než jedno bodnutí evropských včel. Rozdíl je v tom, že středoafrické včely reagují na vyrušení daleko rychleji než evropské včely a útočí ve větším počtu. V reakci na vnímanou hrozbu vysílají třikrát až čtyřikrát více včel. Pronásledují také vetřelce na větší vzdálenost od úlu. Ačkoli jsou známe případy, že lidé zemřeli v důsledku 100–300 bodnutí, odhaduje se, že průměrná smrtelná dávka pro dospělého člověka je 500–1100 včelích bodnutí.
Pokud jde o produkci medu, ve svém přirozeném prostředí a v neotropech produkuje středoafrická včela mnohem více medu než její evropské protějšky.[4][5] Není jasné, zda je to způsobeno vynikající schopností shromažďovat nektar, nedostatečnou přizpůsobivostí evropských včel pro tropické prostředí nebo obojím.[4]
Produkce více rojů a útěk (opuštění hnízda) jsou také příklady adaptivních vlastností pro tropické včely. V dobách delšího nedostatku migrují do oblasti s lepším zdrojem potravy,[4] což je strategie, kterou uplatňuje i včela obrovská (Apis dorsata), spíše než čekání na lepší období (u evropských a orientálních včel).
Včela středoafrická prospívá v tropických oblastech a není dobře přizpůsobena pro chladné oblasti a oblasti vydatnými srážkami.
Zavlečení včely kapské do severní a jižní Afriky představuje hrozbu pro středoafrické včely.[6] Včela kapská je mezi poddruhy včel medonosných jedinečná, protože včely dělnice mohou klást diploidní dělničí vajíčka pomocí thelytokie (druh partenogeneze, kdy se samice rodí z neoplozených vajíček),[7] zatímco dělnice jiných poddruhů (ve skutečnosti neoplozené samice prakticky všeho ostatního eusociálního hmyzu) mohou snášet pouze haploidní (neoplozené), trubčí vajíčka (v případě včel trubčice).[8] V roce 1990 včelaři převezli včely kapské na sever Jižní Afriky, kde se přirozeně nevyskytují. Rozmnožování diploidních samic bez oplodnění obchází eusociální hmyzí hierarchii. V důsledku toho "parazitické" včely kapské se v hostitelském včelstvu rozmnožují, zatímco počet včel středoafrických klesá, navíc včely kapské se nevěnují ve stejné míře donášení nektaru. Genetická výhoda thelytokie vede k úbytku středoafrických včel ve včelstvu a finálně ke smrtí včelí matky.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
