Válka svatého Sáby

Válka svatého Sáby je pojmenování benátsko-janovské války v letech 1256–1270. Probíhala v době křížových výprav v Levantě a Středomoří. Způsobila ji rivalita mezi Janovany a Benátčany. Konflikt dvou námořních italských republik přerostl v občanskou válku uvnitř Jeruzalémského království, do níž byly vtaženy další znesvářené frakce včetně sousedních křižáckých států. K bojům docházelo po celém Středomoří.

Válka svatého Sáby
konflikt: Benátsko-janovské války, Křížové výpravy
Klášter Mar Saba v Palestině
Trvání	1256–1270
Místo	Levanta (Outremer), Středomoří
Výsledek	vítězství Benátčanů
Strany
Benátská republika Outremer: Jaffa a Askalon Řád templářů Řád templářů Pisánská republika Pisánská republika Antiochie-Tripolis Řád německých rytířů Řád německých rytířů Janovská republika Janovská republika Byzantská říše Outremer: Týrské panství Řád johanitů Arsúfské panství Gibeletské panství
Velitelé
Lorenzo Tiepolo Andrea Zeno Lorenzo Barozzi Gilberto Dandolo Michele Dauro Jacopo Dandolo Marco Gradenigo Jan z Ibelinu Bohemund VI. Rosso della Turca Pietro Avvocato † Lanfranco Spinola Simone Grillo Lanfranco Borbonino Filip z Montfortu Jan z Arsúfu Hugues I. Embriaco Michael VIII. neznámí admirálové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příčiny

Hlavní příčinou války byly vyhrocené vztahy v přístavním městě Acré (Akkon) spočívající v rozdělení sfér vlivu nad městem, ze kterých pak plynuly námořním republikám výnosné zisky z obchodu. Rivalita mezi italskými obchodníky námořních republik přerostla v otevřené nepřátelství. Vedle obchodujících Italů měly významný vliv nad městem také církevní rytířské řády, zejména templáři a johanité, mezi kterými rovněž panovala nevraživost. Skupiny ovládaly různé části města nebo měly pod kontrolou celé čtvrtě.

Po ztrátě Jeruzaléma v roce 1244 klesl celkový počet hmotných statků v Zámoří, o to méně zbylo prostředků pro vzájemně soupeřící frakce: bohaté italské obchodníky, rytířské řády a barony vlivných šlechtických rodů. Od pádu Jeruzaléma bylo Acré sídlem dvora království a hlavním obchodním přístavem.

Bitvy

Zbytky křižáckého přístavu v Akkonu, jež náležel Pisáncům

K rozhodujícím bitvám mezi Janovany a Benátčany docházelo na moři v různých částech Středomoří. V nich byli převážně úspěšnější Benátčané. První bitva mezi oběma republikami proběhla 25. června 1258 u Akry a donutila poražené Janovany se z Akkonu stáhnout. K dalším námořním bitvám mělo teprve dojít, Benátčané vítězili u Settepozzi v Řecku (1263) a 23. června 1266 u sicilské Trapani. Janované zvítězili 14. srpna 1264 v námořní bitvě u albánské Saseny.

K bojům docházelo také mezi Italy a řádovými rytíři v Akře, jež bylo ohniskem svárů. Bratrovražedný konflikt mezi křesťany ještě více podlomil jednotu a obranyschopnost slábnoucích křižáckých států v Levantě.

Reference

Portály: Křížové výpravy | Válka a vojenství | Středověk