Válka krále Viléma (1689–1697, resp. 1701; někdy též první francouzsko-indiánská válka) je název pro americkou odnož devítileté války. Šlo o první ze série imperiálních válek mezi Anglií a Francií v Severní Americe. Je pojmenována po anglickém králi Vilémovi III. Oranžském. Válka probíhala na území kolonií New York, Nová Anglie, Maine, v Akádii, v okolí Montrealu a u Quebecu, hlavního města Nové Francie. K menším střetům došlo i u pevnůstek a obchodních stanic v Hudsonově zálivu. Obecně se boje vyznačovaly především útočnými akcemi typu „udeř, vypleň a uteč“. Jedinou rozsáhlejší vojenskou operací, která mohla mít strategický význam, byl kombinovaný anglický útok na Quebec a Montreal v roce 1690. Postup na Montreal se zastavil kvůli epidemii ještě dříve, než anglické jednotky vůbec dorazily k tomuto městu, střetnutí u Quebecu skončilo pro Angličany porážkou a jejich návrat zpět se změnil téměř v katastrofu.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Válka krále Viléma |
---|
konflikt: americká odnož války devítileté |
|
|
Trvání | 1689–1697 (resp. 1701 – Francouzi vs. Irokézové) |
---|
Místo | Severní Amerika |
---|
Příčiny | vypuknutí konfliktu v Evropě, napětí na hranici, indiánské útoky |
---|
Výsledek | remíza |
---|
Změny území | drobné změny na Newfoundlandu a v Hudsonově zálivu |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
Louis de Buade de Frontenac Jean-Vincent d'Abbadie de Saint-Castin Louis-Hector Callière Pierre Le Moyne d'Iberville
| William Phips Edmund Andros Benjamin Church John Schuyler Peter Schuyler
|
|
Síla |
---|
asi 3 000 vojáků (Troupes de la Marine) a členů domobrany, neznámé množství Indiánů (teoreticky i několik tisíc)
| teoreticky okolo 20 000 vojáků a členů milic, 2 500-2 800 bojovníků irokézské ligy
|
|
Ztráty |
---|
asi 300 kanadských Francouzů, mnoho set Indiánů
| min. 1 300 Angličanů, asi 1 600 irokézských bojovníků (do roku 1700), "civilní" ztráty neznámé[1]
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Na obou stranách konfliktu bojovali i Indiáni z různých kmenů, přičemž Francouzi měli v tomto ohledu větší podporu. Důležitou roli v této válce hrály kmeny tzv. irokézské ligy, které se Francouzům a jejich indiánským spojencům podařilo postupně eliminovat. Za celou válku nedokázali Angličané využít své výrazné převahy v počtu lidí a konflikt tedy skončil v podstatě remízou v duchu status quo ante bellum (zachování předválečného stavu).