![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Ursa_Minor_constellation_map.png/640px-Ursa_Minor_constellation_map.png&w=640&q=50)
Souhvězdí Malého medvěda
souhvězdí severní nebeské polokoule / From Wikipedia, the free encyclopedia
Malý medvěd (latinsky Ursa Minor, Malá medvědice) je souhvězdí severní oblohy, známější pod názvem „Malý vůz“. Je jedním z 88 moderních souhvězdí a také jedním z 48 souhvězdí uvedených Ptolemaiem. Bylo však známo již starořeckému astronomovi a matematikovi Thaletovi. Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy a Cefea. Jedná se o cirkumpolární souhvězdí, které je v severních zeměpisných šířkách stále nad obzorem. Na počátku 21. století se v Malém medvědovi nachází severní nebeský pól, Polárku od něj dělí pouze 0,7 úhlového stupně. Poloha severního nebeského pólu mezi hvězdami se mění vlivem precesního pohybu zemské osy, nejblíže k pólu bude Polárka okolo roku 2100, ve vzdálenosti 27,5 úhlové minuty, po tomto datu se od něj zase začne pozvolna vzdalovat.
Souhvězdí Malého medvěda | |
---|---|
![]() Souhvězdí Malý medvěd | |
Latinský název | Ursa Minor |
Latinský genitiv | Ursae Minoris |
Latinská zkratka | UMi |
Rektascenze | 13h5m až 17h 45m |
Deklinace | +65,5° až +90° |
Rozloha | 256 čtverečných stupňů |
Viditelnost na zeměpisné šířce | +90 až -10° |
Nejlepší pozorovatelnost v ČR | Červen |
Počet hvězd jasnějších než 3m | 2 |
Nejjasnější hvězda | Polárka (α Umi) (2,02m) |
Sousední souhvězdí | Drak Žirafa Cefeus |
Nejjasnější hvězdou je Polárka (α UMi), která má pro lidstvo velký praktický význam v tom, že identifikuje polohu nebeského severního pólu. Byla tak velmi důležitá pro navigaci, zejména pro námořníky. Polárka je obří žlutobílou proměnnou hvězdou a nejjasnější cefeidou hvězdné oblohy. Kochab (β UMi) je hvězdou, která již opustila hlavní posloupnost. Je oranžovým obrem s hvězdnou velikostí 2,08m a je jen o něco méně jasná než Polárka. Kochab a třetí nejjasnější hvězdu souhvězdí, Pherkad (γ UMi), nazývali starověcí námořníci strážci pólu. Planety byly zjištěny u čtyř hvězd, včetně Kochabu. Souhvězdí také obsahuje izolovanou neutronovou hvězdu Calvera a nejžhavějšího známého bílého trpaslíka H1504+65 s povrchovou teplotou 200 000 K.
Co do rozlohy patří Malému medvědovi 56. místo z 88 souhvězdí. Ve starověku bylo souhvězdí Malého medvěda považováno za dračí křídlo a tedy za součást souhvězdí Draka.[1] Dračí křídlo je na rozdíl od asterismu sedmi hvězd Malého vozu vůz již zapomenuto.[2] Řecký básník Aratos nazýval souhvězdí Κυνόσουρα (Kynosúra), tedy „psí ocas“.[1]