Tuvinská aratská republika

; vlajka	; znak
	Hymna Тооруктуг долгай таңдым (Tooruktug Dolgay Tangdym)
Hlavní město	Kyzyl
Rozloha	170 500 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	95 400 (rok 1944)
Jazyky	tuvinština, ruština, mongolština
Náboženství	státní ateismus, tibetský buddhismus, šamanistické, starověrci, východní ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	socialistický stát s vládou jedné strany
Měna	Tuvinská akša
Vznik	1921
Zánik	1944
	Státní útvary a území
	Urjanchajský kraj
	ruská okupace
	čínská okupace
	Mongolský chanát
	Tuvinská autonomní oblast

Tuvinská aratská republika (zkratkou TAR; tuvinsky latinkou Тьʙа Arat Respuʙlik, tuvinsky cyrilicí Тыва Арат Республик, orgány SSSR užíván název Tuvinská lidová republika, rusky Тувинская Народная Республика) byl částečně uznaný stát v oblasti jižní Sibiře hraničící s Ruskem a Mongolskem. TAR existovala v letech 1921–1944 a byla uznána pouze Sovětským svazem (1924) a Mongolskou lidovou republikou (1926). Jednalo se po Sovětském svazu o druhý stát s komunistickou vládou na světě. Roku 1944 vstoupila TAR do soustavy SSSR jako Tuvinská autonomní oblast v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky (zkratka: RSFSR).

Stručná fakta

Zavřít

Vznik

TAR byla vyhlášena na území ruského protektorátu Urjanchajského kraje po Velké říjnové socialistické revoluci. 18. června 1918 jednohlasně přijal společný sjezd ruských a tuvinských sovětů Smlouvu o samostatnosti Tuvy, přátelství a vzájemné pomoci ruského a tuvinského lidu. V červenci téhož roku oblast obsadila bílá Kolčakova vojska, takže k reálnému vzniku samostatného státu nedošlo. V červenci 1919 Tuvu obsadila Rudá armáda, což znamenalo trvalé ustanovení sovětské vlády v kraji. V polovině roku 1921 místní komunisté s podporou Rudé armády vyhlásili suverenitu Tuvy a 13. srpna téhož roku se ve vsi Sug-Baži poprvé sešel Všetuvinský velký chural, kterého se účastnila i delegace RSFSR. Zde byla vyhlášena Lidová republika Tannu-Tuva pod ochranou RSFSR, sestavena vláda a přijata první ústava.

Meziválečná doba

Roku 1923 zemi opustila Rudá armáda. TAR se roku 1924 dočkala oficiálního uznání ze strany Sovětského svazu a v roce 1926 i ze strany Mongolské lidové republiky, která si původně na území dělala nárok. Vláda TAR po celou dobu existence státu kopírovala politickou linii SSSR. Na přelomu dvacátých a třicátých let byla provedena kolektivizace, zaváděna protináboženská opatření, která dobře ilustrují statistická data: roku 1929 bylo na území TAR 25 buddhistických klášterů a okolo 4 000 lámů a šamanů, roku 1931 se vykazoval jeden klášter a 730 duchovních. Několikrát byly provedeny čistky v Tuvinské lidové revoluční straně.

Druhá světová válka

Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem vyjádřila vláda TAR Moskvě plnou podporu a 25. července 1941 vyhlásila válku Německu. Tuva darovala SSSR státní zlatý poklad a poskytovala mu materiální pomoc (50 000 koní, 52 000 párů lyží, 15 000 párů válenek,...). Roku 1942 byla vyhlášena mobilizace ruskojazyčných občanů do Rudé armády Sovětského svazu, spolu s tuvinskými dobrovolníky jich na frontě bojovalo okolo 8 000.

Zánik

17. srpna 1944 vydal Malý chural Tuvinské aratské republiky Deklaraci o vstupu TAR do SSSR. Nejvyšší sovět SSSR žádost 11. 10. toho roku přijal a začlenil TAR jako Tuvinskou autonomní oblast do RSFSR. Na konci osmdesátých let autonomní oblast povýšila na autonomní sovětskou socialistickou republiku. Po rozpadu SSSR je Republika Tuva součástí Ruské federace.

Nejvyšším zákonodárným orgánem byl Všetuvinský velký chural, který se za dobu existence samostatného státu sešel desetkrát. V období mezi těmito sjezdy přebíral pravomoci velkého churalu Malý chural TAR. Výkonnou moc představoval Sovět ministrů TAR.