hradiště v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Topol je pravěké hradiště severozápadně od stejnojmenné vesnice u Chrudimi v Pardubickém kraji. Nachází se v poloze Na Hradě nad pravým břehem Chrudimky na území přírodní rezervace Habrov. Místo bylo osídleno v eneolitu a později v době halštatské. Eneolitické sídliště patří k nejstarším opevněným lokalitám v Čechách. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Topol | |
|---|---|
 Akropole | |
| Základní informace | |
| Zánik | 6. století př. n. l. |
| Poloha | |
| Adresa | severozápadně od Topoli, Chrudim,  Česko |
| Nadmořská výška | 287 m |
| Souřadnice | 49°57′58,86″ s. š., 15°50′3,72″ v. d. |
  Topol | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41896/6-4968 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradiště bylo osídleno ve dvou obdobích pravěku. Poprvé se tak stalo na přelomu neolitu a eneolitu v období lengyelské kultury.[2] První prokazatelné opevnění, které vzniklo na počátku eneolitu,[3] patří k nejstarším fortifikacím na území Čech. Podruhé byla ostrožna opevněna v době halštatské příslušníky slezskoplatěnické kultury. Hradiště zaniklo válečnou akcí v poslední čtvrtině šestého století před naším letopočtem.[2]
První archeologický výzkum lokality provedlo roku 1932 chrudimské muzeum, ale opevnění prokázal až Vít Vokolek v roce 1956, který se podílel také na zjišťovacím výzkumu v letech 1977–1983.[2]
Hradiště na ostrožně s nadmořskou výškou až 287 metrů bylo opevněné především na snadno přístupné jižní straně, ale lehčí forma opevnění chránila i zbývající strany se strmými svahy. Chráněná plocha s rozlohou asi jeden hektar má rozměry 130 × 110 metrů.
V nejstarší stavební fázi opevnění tvořila prostá palisáda, která byla později nahrazena valem. V době halštatské byla na místě valu postavena dřevohlinitá hradba a před ní vyhlouben příkop. Z hradby, původně široké kolem sedmi metrů, se dochoval orbou poškozený val široký až čtrnáct metrů. Příkop byl devět metrů široký a přibližně 1,3 metru hluboký. Od hradby jej oddělovala dva metry široká berma. Hradba měla nejspíše roštovou konstrukci z vodorovně uložených trámů. Prostor mezi nimi byl vysypán jílovitopísčitým a štěrkovitým materiálem. Čelní strana byla zesílena vrstvou jílu a stěnou z mohutných kůlů se vsunutou prkennou zábranou a košatinovou konstrukcí se vzpěrami. Vnitřní stranu hradby tvořila vodorovně kladená břevna se svislými vzpěrami. V této mladší fázi byly nízkým valem s palisádou opevněny i zbývající strany ostrožny. Podél vnitřní strany hradby vedla cesta, za kterou následovala zástavba chat s kůlovou konstrukcí. [2]
