Tchienwanská jaderná elektrárna
From Wikipedia, the free encyclopedia
Tchienwanská jaderná elektrárna (čínsky v českém přepisu Tchien-wan che-tien-čan, pchin-jinem Tiánwān Hédiànzhàn, znaky zjednodušené 田湾核电站, tradiční 田灣核電站) je provozní jadernou elektrárnou v Číně. Nachází se poblíž města Lien-jün-kang v provincii Ťiang-su. Elektrárna disponuje osmi jadernými reaktory; čtyřmi VVER-1000, dvěma ACPR-1000 a dvěma VVER-1200. Celkový výkon elektrárny činí 6608 MW a po dokončení bude dosahovat hrubého výkonu 9138 MW, což z ní udělá nejvýkonnější jadernou elektrárnu na světě.[1]
| Tchienwanská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Čína |
| Umístění | Lien-jün-kang, Ťiang-su |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 20. října 1999 |
| Zprovoznění | 17. května 2007 |
| Vlastník | Jiangsu Nuclear Corp. Ltd. |
| Zhotovitel | Atomstrojexport CNNC |
| Provozovatel | Jiangsu Nuclear Corporation CNNC |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 2 × 1060 MW 2 × 1126 MW 2 × 1118 MW |
| Reaktory ve výstavbě | 2 × 1265 MW |
| Typ reaktorů | VVER-1000/428(M) VVER-1200 ACPR-1000 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 6608 MW |
| Výkon po dokončení | 9138 MW |
| Souřadnice | 34°41′13″ s. š., 119°27′35″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Počátky
Rozhodnutí postavit jadernou elektrárnu v lokalitě Lien-jün-kang bylo potvrzeno mezinárodní dohodou mezi Ruskem (Atomstrojexport) a Čínou v roce 1992. Ruská společnost byla pověřena plněním závazků při projektování, dodávkách zařízení a materiálu, instalaci a zprovoznění elektrárny, včetně školení čínského personálu.[2] Původně měly být všechny bloky vybaveny reaktory VVER-1000/428, ale kvůli zdržení byla třetí fáze nahrazena čínskými reaktory a poslední dva za VVER-1200.[3]
První fáze
Celkem tato elektrárna zahrnuje šest reaktorů a další dva jsou ve výstavbě, elektrárna se tedy rozděluje na čtyři části. Výstavba prvního bloku byla zahájena 20. října 1999 a druhého 20. září 2000. První dva tlakovodní reaktory typu VVER-1000/428 o hrubém výkonu 1060 MW a čistém výkonu 1000 MW postavila ruská společnost Atomstrojexport, spadající pod Rosatom. První reaktor dosáhl kritického stavu dne 20. prosince roku 2005, 12. května 2006 byl první blok úspěšně synchronizován s čínskou elektrickou sítí a do komerčního provozu přešel 17. května 2007. Druhý blok byl připojen do sítě 14. května 2007 a do komerčního provozu přešel 16. srpna 2007.[3]
Druhá fáze
Pro stavbu dalších dvou reaktorů byl zvolen opět Atomstrojexport, tentokrát s dvěma tlakovodními reaktory VVER-1000/428M, které v základu oproti typu 428 disponují několika dalšími bezpečnostními systémy navíc s čistým výkonem 1060 MW a hrubým výkonem 1126 MW. Výstavba třetího reaktoru byla zahájena 27. prosince 2012 a čtvrtého 27. září 2013. Připojení k síti proběhlo 30. prosince 2017 a 27. října 2018 a komerční provoz byl zahájen 14. února 2018 a 22. prosince 2018. Náklady na výstavbu první fáze elektrárny činily 3 miliardy dolarů (1,8 miliardy eur), přičemž s výstavbou druhé fáze činily pouze 1,228 miliardy eur. Snížení nákladů bylo dosaženo mimo jiné zvýšením lokalizace výroby z 50 na 70 %.[3][4][5]
Třetí fáze
Výstavba pátého bloku čínského tlakvoodního třísmyčkového typu ACPR-1000 byla zahájena 27. prosince 2015 a šestého bloku identického typu 7. září 2016. Hrubý výkon obou bloků je 1118 MW a čistý výkon, který je odesílán do sítě činí 1060 MW. Připojení pátého bloku do sítě proběhlo 8. srpna 2020 a komerční provoz byl zahájen 8. září 2020. Šestý blok následoval připojením do sítě 11. května 2021 a uvedením do provozu 2. června 2021.[6]
Čtvrtá fáze
6. listopadu 2018 podepsali Atomstrojexport a China National Nuclear Corporation smlouvy na výstavbu bloků 7 a 8. V obou budou instalovány ruské tlakovodní typu VVER-1200, každý s výkonem zhruba 1200 MW. Jedná se moderní ruské reaktory, které splňují mezinárodní normy pro bezpečnost jaderné energetiky.[7][8] Výstavba sedmého bloku byla zahájena 19. května 2021 a osmého bloku 28. února 2022. V dubnu 2023 byla z Volgodonsku do elektrárny dopravena tlaková nádoba reaktoru pro 7. rozestavený blok.[9][10]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Tchien-wan-1[11] | VVER-1000/428 | 1000 MW | 1060 MW | 20. 10. 1999 | 12. 5. 2006 | 17. 5. 2007 | |
| Tchien-wan-2[12] | VVER-1000/428 | 1000 MW | 1060 MW | 20. 9. 2000 | 14. 5. 2007 | 16. 8. 2007 | |
| Tchien-wan-3[13] | VVER-1000/428M | 1060 MW | 1126 MW | 27. 12. 2012 | 30. 12. 2017 | 14. 2. 2018 | |
| Tchien-wan-4[14] | VVER-1000/428M | 1060 MW | 1126 MW | 27. 9. 2013 | 27. 10. 2018 | 22. 12. 2018 | |
| Tchien-wan-5[15] | ACPR-1000 | 1060 MW | 1118 MW | 27. 12. 2015 | 8. 8. 2020 | 8. 9. 2020 | |
| Tchien-wan-6[16] | ACPR-1000 | 1060 MW | 1118 MW | 7. 9. 2016 | 11. 5. 2021 | 2. 6. 2021 | |
| Tchien-wan-7[17] | VVER-1200/491 | 1171 MW | 1265 MW | 19. 5. 2021 | 2028 | ||
| Tchien-wan-8[18] | VVER-1200/491 | 1171 MW | 1265 MW | 28. 2. 2022 | 2028 | ||
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
