Třída T 47
From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída T 47 (jinak též třída Surcouf) byla třída torpédoborců francouzského námořnictva. Byly to první francouzské torpédoborce postavené po skončení druhé světové války.[1] Třídu tvořilo celkem 12 jednotek zařazených do služby v letech 1955–1957. Během služby byly tři jednotky přestavěny na velitelské lodě, čtyři na raketové torpédoborce a zbylá pětice na protiponorkové torpédoborce. Všechny již byly ze služby vyřazeny. Torpédoborec Maillé-Brézé byl zachován jako muzejní loď.
Stručná fakta Surcouf, Obecné informace ...
Třída T 47 / třída Surcouf | |
---|---|
Du Chayla (D630) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 12 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Le Hardi |
Nástupce | třída T 53 |
Technické údaje po dokončení | |
Výtlak | 2750 t (standardní) 3740 t (plný) |
Délka | 128,6 m |
Šířka | 12,7 m |
Ponor | 5,4 m |
Pohon | 4 kotle, 2 převod. turbíny 63 000 shp |
Rychlost | 34 uzlů |
Posádka | 347 |
Výzbroj | 6× 127mm kanón (3×2) 6× 57mm kanón (3×2) 4× 20mm kanón (4×1) 6× 550mm torpédomet (2×3) 6× 550mm protiponorkový torpédomet |
Technické údaje protiponorkové modernizace | |
Délka | 132,5 m |
Výzbroj | 2× 100mm kanón (2×1) 2× 20mm kanón (2×1) 1× Malafon (13 střel) 1× 375mm protiponorkový raketomet Bofors (6hl.) 6× 550mm protiponorkový torpédomet (2×3) |
Zavřít