Třída Courbet
třída francouzských bitevních lodí From Wikipedia, the free encyclopedia
třída francouzských bitevních lodí From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída Courbet byla třída francouzských bitevních lodí, které tvořily vůbec první generaci francouzských dreadnoughtů. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1913–1944. Účastnily se první i druhé světové války.
| Třída Courbet | |
|---|---|
 Courbet | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé |  Francouzské námořnictvoSvobodní Francouzi |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | 4 |
| Zahájení stavby | 1910–1911 |
| Spuštění na vodu | 1911–1912 |
| Uvedení do služby | 1913–1914 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Danton |
| Nástupce | třída Bretagne |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 23 189 tn (standardní) 25 579 tn (plný) |
| Délka | 166 m |
| Šířka | 27 m |
| Ponor | 9 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 24 kotlů na uhlí, později naftu 28 000 hp |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Posádka | 1115 |
| Výzbroj | (po dokončení): 12× 305mm kanón (6×2) 22× 138,6mm kanón 4× 47mm kanón 4× 457mm torpédomet |
| Pancíř | 180–270mm boky 30, 30, 12 a 40mm paluby 320mm čela věží |
Tato třída svou kvalitou nepředstavovala světovou špičku, kvalita její konstrukce a pancéřování byla spíše podprůměrná. Kotle mohly topit pouze uhlím a hlavní děla měla kvůli nízké elevaci a dostřel pouhých 12 500 metrů, což bylo napravováno v pozdějších modernizacích.
Celkem byly v letech 1910–1914 postaveny čtyři jednotky této třídy.
Jednotky třídy Courbet:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Stav |
|---|---|---|---|---|---|
| Courbet | Arsenal de Brest | 1910 | 1911 | 19. listopadu 1913 | Od července 1940 v silách Svobodných Francouzů, využívána jako plovoucí kasárna. Dne 9. června 1944 potopena jako součást vlnolamu. |
| France | Ateliers et Chantiers de la Loire | 1911 | 1912 | srpen 1914 | Dne 26. srpna 1922 ztroskotala u pobřeží Bretaně. |
| Jean Bart | Arsenal de Brest | 1910 | 1911 | 5. června 1913 | Vyřazena 1937. Stacionární cvičná loď Océan. Po válce sešrotována. |
| Paris | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1911 | 1912 | 1. srpna 1914 | Od července 1940 v silách Svobodných Francouzů, využívána jako plovoucí kasárna. Po válce sešrotována. |
Hlavní výzbroj lodí tvořilo šest dvoudělových věží s kanóny ráže 305 mm. Dvě byly na přídi, dvě na zádi a poslední dvě na bocích trupu po stranách nástavby. Sekundární výzbroj tvořilo 22 kusů 138,6mm kanónů v kasematách a lehkou výzbroj čtyři 47mm kanóny. Lodě také měly čtyři pevné podhladinové 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová soustrojí a 24 kotlů.
Všechna čtyři plavidla za první světové války sloužila ve Středomoří a podílela se zde na blokádě Otrantského průlivu. Po skončení války byly France a Jean Bart v rámci intervence sil Dohody v Ruské občanské válce odeslány do Černého moře, kde u Sevastopolu operovaly proti Bolševikům. Posádky obou lodí 19. dubna 1919 provedly vzpouru a vyvěsili rudé vlajky, k čemuž se přidalo několik dalších plavidel francouzské eskadry. Nakonec musely odplout z oblasti.
Dne 26. srpna 1922 France v zátoce Quibernon u pobřeží Bretaně ztroskotala na skaliskách. Ostatní tři lodě byly v meziválečné době několikrát modernizovány. Změnila se u nich například lehká výzbroj, byl modernizován pohon (u Courbet a Jean Bart dva přední komíny nahradil jeden), systém řízení palby a také byla zvětšena elevace a tím pádem i dostřel hlavních děl.
Za druhé světové války lodě této třídy nečekalo žádné významné nasazení. Courbet a Paris se po porážce Francie podařilo uniknout do Velké Británie, kde byly posléze násilně obsazeny Brity. Courbet byla po týdnu předána Svobodným Francouzům a sloužila jako ubytovací loď až do doby, než byla při invazi do Normandie potopena jako součást vlnolamu na pláži Sword. Paris sloužila celou válku jako ubytovací plavidlo a ve stejné roli fungovala až do sešrotování i po svém poválečném předání zpět do Francie. Jean Bart byl v polovině 30. let odzbrojen a přeměněn na školní loď, válku přečkal a byl po ní sešrotován.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
