Szapáryové
From Wikipedia, the free encyclopedia
Szapáryové (maďarsky Szapáry de Muraszombat, Széchysziget et Szápár, německy Szapáry von Muraszombat) jsou uherský šlechtický rod připomínaný od 16. století. V roce 1609 byli povýšeni do šlechtického stavu, Péter Szapáry byl v roce 1690 povýšen na barona a kromě statků v jižním Maďarsku získal v roce 1687 panství Muraszombat (dnes Murska Sobota) ve Slovinsku. V generaci jeho synů byl rod povýšen do hraběcího stavu a díky sňatkům došlo k rozšíření majetku i do Horních Uher (dnešní Slovensko). Péterovi synové rozdělili rod do dvou linií, z mladší větve vzešlo v 19. století několik významných osobností. Čtyři Szapáryové zastávali funkci guvernéra v Rijece[1] Nejvýznamnějším členem rodu byl Gyula Szapáry (1832–1905), který v letech 1890–1892 zastával funkci uherského předsedy vlády.[2][3] Významné funkce v diplomacii, armádě a u dvora zastávala i řada jeho příbuzných a na přelomu 19. a 20. století patřili Szapáryové k přední šlechtě Uherského království. Po rozpadu Rakouska-Uherska doznal jejich majetek ztrát, ale nadále se uplatňovali ve veřejném dění. Většina členů rodu emigrovala po druhé světové válce, kdy jim byl všechen majetek zestátněn. Po pádu komunismu v roce 1989 se rodina částečně vrátila do Maďarska a György Szapáry (*1938) byl v letech 2011–2015 velvyslancem v USA.
Szapáry de Muraszombat | |
---|---|
![]() | |
Země | Uhersko![]() |
Tituly | baron 1690, hrabě 1722 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |