![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Syntactic_Structures_Front_Cover_%25281957_first_edition%2529.jpg/640px-Syntactic_Structures_Front_Cover_%25281957_first_edition%2529.jpg&w=640&q=50)
Syntaktické struktury
dílo lingvisty Noama Chomského / From Wikipedia, the free encyclopedia
Syntaktické struktury (anglicky Syntactic Structures) je vlivná práce v oboru lingvistiky, kterou publikoval v roce 1957 americký lingvista Noam Chomsky. Chomsky rozpracovává model transformační generativní gramatiky svého učitele Zelliga Harrise.[1][2][3] Přestože jde o krátkou monografii o sto stránkách, je považována za jednu z nejvýznamnějších studií 20. století.[4][5] Obsahuje proslulou větu „Bezbarvé zelené nápady zuřivě spí“ (anglicky „Colorless green ideas sleep furiously“),[6], kterou Chomsky uvádí jako příklad gramaticky správné věty, která nemá rozumný význam, čímž ilustruje nezávislost syntaxe (popisující větnou strukturu) a sémantiky (popisující význam).[7][Pozn 1]
Syntaktické structury | |||
---|---|---|---|
![]() Obálka prvního vydání | |||
Autor | Noam Chomsky | ||
Původní název | Syntactic Structures | ||
Země | Spojené státy americké | ||
Jazyk | angličtina | ||
Námět | Syntaxe přirozených jazyků | ||
Žánr | lingvistika a nonfikce | ||
Vydavatel | Mouton & Co. | ||
Datum vydání | únor 1957 | ||
Typ média | |||
Počet stran | 117 | ||
Předchozí a následující dílo | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chomského první kniha vychází z poznámek k přednáškám, které připravoval pro své studenty na Massachusettském technologickém institutu,[Pozn 2] a prezentuje první výsledky dosažené v generativní gramatice. Přístup k syntaxi je plně formální, založený na symbolech a pravidlech. Chomsky vychází z použití frázových pravidel,[Pozn 3] která věty rozkládají na menší složky. Tato pravidla jsou kombinována s novým druhem pravidel, která Chomsky nazývá „transformační“, čímž vznikají odvozené větné struktury například vztažných nebo tázacích vět.[8] Chomsky využívá pojmy zavedené do lingvistiky dánským lingvistou Louisem Hjelmslevem[1] a tvrdí, že pomocí konečné množiny pravidel lze „generovat“[9][Pozn 4] právě všechny gramatické věty daného jazyka, kterých je nekonečně mnoho.[10][11] Později byl tento způsob popisu jazyka interpretován tak, že favorizuje představu, že mysli člověka je jazyk vrozený, že nejde o naučené chování,[Pozn 5] ačkoli takové úvahy nejsou v knize explicitně uvedeny.[12] Hjelmslev a jiní evropští lingvisté však považovali generativní počet za naprosto nepsychologický.[13][2]
Kniha Syntaktické struktury, kterou Chomsky napsal, když byl ještě neznámým vědcem,[Pozn 6] měla velký vliv na studium znalostí, mysli a mentálních procesů, a položila základ vlivným pracím při vytváření oboru kognitivní vědy.[14] Také výrazně ovlivnila výzkum počítačů a mozku.[Pozn 7] Význam Syntaktických struktur tkví v Chomského přesvědčení o biologické perspektivě jazyka v době, kdy to bylo neobvyklé, a v kontextu formální lingvistiky, kde to bylo neočekávané.[12] Díky této knize je Chomsky považován za jednoho ze zakladatelů oboru dnes známého jako sociobiologie.[15][16] Další důvod pro věhlas Syntaktických struktur bylo, že poté co Hjelmslev v roce 1965 zemřel, generativní gramatici neměli jasno o původu teorie.[1][17] Někteří odborníci kritizovali Chomského teorii, protože se domnívali, že jazyk není vhodné popisovat jako ideální systém. Také tvrdili, že podceňuje sběr a testování dat.[Pozn 8] Nicméně změnu kurzu americké lingvistiky druhé poloviny 20. století lze přičítat právě této knize.