![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b0/Sylva_Lacinov%25C3%25A1_1953.jpg/640px-Sylva_Lacinov%25C3%25A1_1953.jpg&w=640&q=50)
Sylva Lacinová
česká sochařka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Sylva Lacinová (6. března 1923 Brno – 20. ledna 2019 Brno) byla česká sochařka, autorka několika stovek realizací umístěných jak ve veřejném prostoru, tak ve sbírkách. Studovala na Škole umění ve Zlíně pod vedením Vincence Makovského a následně pokračovala na pražské Akademii výtvarných umění ateliéru Karla Pokorného. V roce 1950 úspěšně promovala v čestném ročníku a vrátila se do rodného Brna, kde žila a tvořila až do konce svého života.
Sylva Lacinová | |
---|---|
![]() Sylva Lacinová v roce 1953 | |
Jiná jména | Sylva Lacinová-Jílková |
Narození | 6. března 1923 Brno Československo ![]() |
Úmrtí | 20. ledna 2019 (ve věku 95 let) Brno Česko ![]() |
Alma mater | Baťova Škola umění (1943–1944) Akademie výtvarných umění v Praze (1945–1950) Střední škola umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborná škola Brno |
Povolání | sochařka, medailérka a ilustrátorka |
Manžel(ka) | Jan Jílek (od 1948) |
Děti | Jan Jílek |
Příbuzní | Lubor Lacina[1] (sourozenec) |
Ocenění | Cena města Brna (1996 a 1955) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V počátcích své umělecké činnosti, tvořila realistické portréty význačných osob a členů své rodiny a od počátku 60. let začala vytvářet svůj osobitý styl. Ten byl značně ovlivněn návštěvou ateliéru britského sochaře Henryho Moora v roce 1965. Moorovské pojetí hmot se v díle Sylvy Lacinové objevovalo již od počátku 60. let, zintenzivnilo však po návštěvě jeho ateliéru a bylo podnětem ke vzniku abstraktních děl. Její dílo tak postupně košatělo, například soch s námětem matky s dítětem vytvořila celou řadu. Po roce 1968 se v jejím díle částečně začala objevovat strohost. Oblé křivky typické pro předchozí období se měnily v dramaticky modelované drapérie. Její tvorba skončila na přelomu osmdesátých a devadesátých let cyklem Poutníci, reflektujícím jak společenské poměry a jejich změny, tak její osobní život.
Stala se držitelkou řady ocenění, například krajské ceny Antonína Procházky za sochu Česající se dívka a za sousoší Pohostinství či Ceny města Brna za celoživotní dílo. Její dílo je umístěno jednak v soukromých sbírkách, jednak v galeriích, jako je Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně či Muzeum města Brna. Kromě toho je řada realizací k vidění i ve veřejném prostoru hlavně v Brně a dále ve městech a obcích Moravy a Slezska.
Sylva Lacinová-Jílková byla spoluzakladatelkou Svazu československých výtvarných umělců a členkou dalších profesních organizací jako Unie výtvarných umělců či Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska. Její první samostatná výstava se konala v roce 1983 v Moravské galerii v Brně, další následovaly. V roce 1993 byl o ní natočen biografický film Setkání ve žluté krajině[2] a o tři roky později jí vyšla první souborná monografie.