Svidník
sídlo v Prešovském kraji na Slovensku From Wikipedia, the free encyclopedia
Svidník (maďarsky Felsővízköz, německy Oberswidnik, rusínsky Свідник, Svidnyk) je okresní město ležící v severní části Nízkých Beskyd asi 20 km východně od Bardejova, v Prešovském kraji.
| Svidník | |
|---|---|
 Pohled na město ze skanzenu | |
 znak .jpg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°18′20″ s. š., 21°34′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Svidník |
| Tradiční region | Šariš |
  Svidník | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,2 km² |
| Počet obyvatel | 10 168 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 503,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Marcela Ivančová |
| Vznik | 1355 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| mesto | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad ul. Sov. hrdinov 089 01 Svidník |
| Telefonní předvolba | 054 |
| PSČ | 089 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SK |
| NUTS | 527106 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město vzniklo v roce 1944 sloučením dvou obcí na protilehlých březích řeky Ladomirky, na levém břehu to byl Nižný a na pravém Vyšný Svidník. S městem se historicky pojí obě světové války, jejichž zásah měl velký vliv na vývoj území. Severovýchodní Slovensko se díky své geografické poloze v centru Evropy a v důsledku složitých historických podmínek vývoje stalo křižovatkou kultur, které se tady potkávaly, vzájemně ovlivňovaly a dále šířily v různých směrech. Na tomto území v průběhu dlouhých století vznikaly cenné stavební památky, dnes nesporně patří mezi poklady světové kultury. Jejich významnou součástí jsou dřevěné kultové stavby, které se svojí originálností, technicko-uměleckým ztvárněním a společenským významem zařadily mezi nejcennější kulturní skvosty Slovenské republiky a jsou chráněné jako národní kulturní památky.
- Zámeček – jednopodlažní dvoutraktová původně renesanční stavba na půdorysu obdélníku s manzardovou střechou, původně ze 17. století. Na konci 18. století byl pozdně barokně upraven. Klasicistními úpravami prošel v 19. století.
- Řeckokatolická kaple sv. Paraskevy, jednolodní klasicistní stavba s bočními kaplemi, půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z období let 1785-1800.[5] Úpravami prošel v letech 1937 a 1999-2005, kdy byl původní chrám zásadně přestavěn a rozšířen o novostavbu Chrámu Boží moudrosti, historická budova se tak stala boční kaplí. Presbyterium chrámu je pravděpodobně starší stavbou. Nachází se zde rokokový ikonostas z 18. století, hlavní ikony jsou z první poloviny 19. století. Fasády kaple jsou hladké s půlkruhově ukončenými okny. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem a barokní helmicí s laternou. Nad presbytářem je umístěna věžice s barokní helmicí s laternou.[2] U chrámu se nachází původní ohradní zeď s bránou se štítem s prolamovanou římsou a nikou.
- Řeckokatolický chrám Narození přesvaté Bohorodičky, jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást její hmoty, z první poloviny 19. století.[7] Úpravami prošel v 90. letech 20. století. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Nachází se zde barokně-klasicistní oltář z konce 18. století. Fasády jsou členěny půlkruhově ukončenými okny se šambránami. Věž je členěna lizénovými rámy a ukončena korunní římsou s terčíkem s malovanými hodinami a barokní helmicí s laternou.[3]
Sochy a památníky
- Na území města je monumentální Památník Sovětské armády
- Na Námestí slobody je 4,2 m vysoká bronzová socha armádního generála Ludvíka Svobody, dílo Jána Kulicha; socha byla odhalená dne 4. 10. 1989[4]
- Památník národního buditele Alexandra Pavloviče s bronzovým sousoším od Františka Gibaly[4]
- Travertinový památník s výjevy ze života Alexandra Pavloviče (autor: Štefan Hapák)[4]
- Památníky na připomenutí úmrtí odminovačů[4]
- Menší památník v Parku Ludvíka Svobody za sochou Svobody, věnovaný obětem prvního náletu na Svidník dne 12. 9. 1944[4]
- Expozice Vojenského historického muzea[5]
- Muzeum ukrajinské kultury[6]
- Galerie Dezidera Millyho, je umístěna ve svidnickém zámečku[7]
- Národopisná expozice v přírodě (skanzen)[8]
Významní rodáci
- Jurko Lažo (1867–1929), československý politik
- Ivan Mikloš (* 1960), ekonom a politik
- Kristína Peláková (1987),zpěvačka
Čestné občanství
- Armádní generál Ludvík Svoboda, československý prezident, uděleno 6. října 1967
- Generálmajor Oldřich Kvapil, uděleno 19. ledna 1985
- Alexandr Pavlovič, rusínský národní buditel, básník a řeckokatolický kněz, uděleno 29. září 2011
Svidník, Chrám Svaté Trojice
Svidník, chrám svaté Paraskevy ( z Nové Polianky)
Svidník, socha generála Ludvíka Svobody
Svidník, vojenský hřbitov
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
