Susanne Bierová (nepřech. Bier, * 15. dubna 1960, Kodaň) je dánská filmová režisérka židovského původu. Je nositelkou Oscara z roku 2011.
| Susanne Bierová | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 15. dubna 1960 (64 let) Kodaň |
| Alma mater | Dánská filmová škola (1983–1987) Gymnázium Nielse Stensena Becalelova akademie umění a designu Architectural Association School of Architecture |
| Povolání | filmová režisérka, filmová producentka a scenáristka |
| Manžel(ka) | Philip Zandén (1995–2004) Jesper Winge Leisner |
| Děti | Gabriel Bier Gislason Alice Bier Zanden |
| Ocenění | Cena Carla Th. Dreyera (1992) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (2010) rytíř Řádu Dannebrog (2010) Evropská filmová cena pro nejlepšího režiséra (2011) Evropská filmová cena za nejlepší komedii (2013) Čestný řemeslník roku (2013) Primetime Emmy Award for Outstanding Directing for a Limited Series, Movie, or Dramatic Special (2016) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a tvorba
Vystudovala umění na Becalelově akademii umění a designu v Jeruzalémě, architekturu na Architectural Association v Londýně a film na národní filmové škole v Kodani (Den Danske Filmskole), kde absolvovala roku 1987.
Průlomovým filmem byla pro ni romantická komedie Ten jediný (Den eneste ene) z roku 1999. Získala za něj dánskou filmovou cenu Bodil. Další cena Bodil přišla za snímek Otevřená srdce (Elsker dig for evigt) v roce 2002, který byl natočen podle zásad hnutí Dogme 95, a na němž spolupracovala se scenáristou a režisérem Andersem Thomasem Jensenem. Film Po svatbě (2006) byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.[1]
Poté začaly přicházet nabídky z Hollywoodu, kde natočila snímek Spálené vzpomínky (Things We Lost in the Fire), s Benicio del Torem a Halle Berryovou v hlavních rolích. Nezaznamenal však velký úspěch, a tak se režisérka vrátila do Dánska a k temným severským dramatům. Snímek Lepší svět (Hævnen) zaznamenal obrovský ohlas, získal Zlatý glóbus za nejlepší neanglicky mluvený snímek, vzápětí ve stejné kategorii získal Oscara a režisérka pak získala Evropskou filmovou cenu za režii.[2]
V roce 2013 byla členkou poroty na 63. Berlínském filmovém festivalu.
Filmografie
Film
| Rok | Název | Uvedena jako | Poznámky | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Režisérka | Scenáristka | Producentka | |||
| 1989 | Songlines |  |
 |
|
úprava dialogů, také asistentka režiséra |
| 1991 | Freud flyttar hemifrån... | |
|
|
režisérský debut |
| 1992 | Brev til Jonas | |
|
|
krátký film |
| 1993 | Rodinné záležitosti | |
|
|
|
| 1995 | Pensionat Oskar | |
|
|
|
| 1997 | Sekten | |
|
|
|
| 1999 | Ten jediný | |
|
|
námět, výkonná producentka |
| 2000 | Livet är en schlager | |
|
|
|
| 2002 | Otevřená srdce | |
|
|
|
| 2004 | Bratři | |
|
|
napsala námět |
| 2006 | Po svatbě | |
|
|
napsala námět |
| 2007 | Spálené vzpomínky | |
|
|
|
| 2010 | Lepší svět | |
|
|
napsala námět |
| 2012 | Láska mezi citróny | |
|
|
napsala námět |
| 2014 | Druhá šance | |
|
|
napsala námět |
| Serena | |
|
|
||
| 2018 | V pasti | |
|
|
výkonná producentka |
Televize
| Rok | Název | Uvedena jako | Poznámky | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Režisérka | Výkonná producentka |
Poradkyně | |||
| 1988 | Fridtjof Nansens fodspor over Indlandsisen | |
|
|
televizní film |
| 1993 | Luischen | |
|
|
televizní film |
| 2016 | Noční recepční | |
|
|
minisérie (6 dílů) |
| 2020 | Mělas to vědět | |
|
|
minisérie (6 dílů) |
Videoklipy
- Summer Rain od Alphaville (1989)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
