Sudža
sídlo v Kurské oblasti v Rusku From Wikipedia, the free encyclopedia
Sudža (rusky Суджа) je město v Kurské oblasti v Ruské federaci, správní středisko Sudžanského rajónu. Žije zde 4 941 obyvatel (2024). Město je klíčovým tranzitním bodem pro zemní plyn proudící z Ruska do Evropy.[1]
| Sudža Суджа | |
|---|---|
 Pomník Michaila Ščepkina | |
.png) znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°11′29″ s. š., 35°16′14″ v. d. |
| Nadmořská výška | 135 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Kurská |
| Rajón | Sudžanský |
 Kurská oblast na mapě Ruska | |
  Sudža Město na mapě Kurské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4 km² |
| Počet obyvatel | 4 941 ▼ (2024) |
| Etnické složení | Rusové 96,08 % |
| Náboženské složení | pravoslavní |
| Správa | |
| Starosta | Vitalij Vladimirovič Slaščev |
| Vznik | 1664 |
| Oficiální web | город-суджа |
| Telefonní předvolba | (+7) 47143 |
| PSČ | 307800 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sudža leží na jižním kraji Středoruské vysočiny na stejnojmenné řece, přítoku Pselu v povodí Dněpru.
Od Kursku, správního střediska celé oblasti, je Sudža vzdálena přibližně sto kilometrů na jihozápad. Od hranic s Ukrajinou ji dělí 9 km.
Místo vzniklo v 17. století jako opevněná obchodní osada Slobodské Ukrajiny poblíž tehdejší jižní hranice Ruské říše. Původně se jmenovalo podle řeky Sudžanskaja sloboda.
Městská práva byla Sudže udělena v roce 1664. Na městském plánu z roku 1784 jsou vyznačeny čtyři kostely, z nichž v současnosti existují dva, a zástavba je sevřena mezi meandry řeky Sudži a její přítok, řeku Olšňu. V roce 1911 město získalo napojení na železniční síť.
Druhá světová válka
Za druhé světové války byla Sudža 18. října 1941 obsazena německou armádou a dobyta zpátky 3. března 1943 Voroněžským frontem Rudé armády v rámci třetí bitvy o Charkov.
Rusko-ukrajinská válka
V průběhu rusko-ukrajinské války byl 4. června 2023 sestřelen nad městem ukrajinský dron.[2] Dne 25. června 2024 bylo město vystaveno ukrajinskému ostřelování.[3] Dne 9. srpna 2024 vojáci z ukrajinského 99. mechanizovaného praporu 61. samostatné brigády oznámili, že Sudža je dobyta a zcela pod kontrolou ukrajinské armády. Starosta Sudže Vitalij Slaščev to dementoval s tím, že město je stále pod ruskou kontrolou a probíhá z něho evakuace obyvatel.[4] Dne 12. srpna ukrajinské jednotky zveřejnily videa natočená v centru města, aby doložily, že město skutečně ovládají Ukrajinci.[5] Dne 14. srpna bylo oznámeno, že nad Sudžou byla získána plná ukrajinská kontrola.[6] Dne 15. srpna vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil ustavení ukrajinské vojenské správy, dohlížející nad udržením pořádku na obsazeném území a poskytováním pomoci civilnímu obyvatelstvu.[7]
Dne 24. srpna 2024 byl umožněno novinářům navštívit obsazenou Sudžu, která byla již dva týdny bez elektřiny, tekoucí vody a mobilního signálu. Ruské obyvatelstvo, které nestačilo uprchnout, se schovávalo po sklepích.[8] Ozbrojené síly Ruské federace pokračovaly v ostřelování a leteckém bombardování Sudži i v dalších týdnech srpna 2024.[9][10]
.jpg)
- Pokrovskij chrám (Ochrany Přesvaté Bohorodice)
- Trojický chrám
- Společný hrob ruských vojáků, padlých ve druhé světové válce
- Pomníky osobností
- Pjotr Kotelnikov (1809–1879) – ruský matematik a filosof
- Pjotr Lichin (1879–1967) – ruský a sovětský malíř
- Vladimir Ljachov (1919–1990) – sovětský herec
- Nikolaj Lukjančikov (* 1989) – ruský hokejista
- Ivan Romaněnko (1908–1994) – sovětský stíhací pilot, hrdina SSSR (1940)
- Galina Saňková (1904–1981), sovětská novinářská a válečná fotografka
- Leonid Solomatkin (1837–1883) – ruský malíř
- Michail Ščepkin (1788–1863) – ruský herec, v letech 1799–1801 zde studoval
- Ignatij Trofimov (1906–2002) – sovětský architekt a restaurátor
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
