Sučava
město v Rumunsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Sučava[1] (rumunsky Suceava, ukrajinsky Сучава; v jidiš שאָץ; polsky Suczawa) je župní město v Rumunsku, ležící na severovýchodě státu, v historické zemi Bukovině. Žije zde okolo 92 000 obyvatel.
| Sučava Suceava | |
|---|---|
_from_Fortess.jpg) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°39′5″ s. š., 26°15′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | mezi 270 a 435 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát | Rumunsko |
| Župa | Suceava |
| Historická země | Moldávie |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 52 km² |
| Počet obyvatel | 92 121 (2011) |
| Hustota zalidnění | 1 771,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Rumuni (91,3 %), Ukrajinci, Němci |
| Náboženské složení | pravoslaví (84 %) |
| Správa | |
| Starosta | Ion Lungu |
| Vznik | 1388 |
| Oficiální web | www |
| primsv | |
| Telefonní předvolba | 330 |
| PSČ | 720001–720285 |
| Označení vozidel | SV |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město se nachází na mezi podhůřím Karpat a moldavskými rovinami, asi 40 km od hranic s Ukrajinou. Jeho středem protéká řeka Sučava, která se po 21 km vlévá do Siretu. Je centrem stejnojmenné župy, nacházejí se zde závody mnoha průmyslových odvětví a železniční uzel.
Historie
Sučava má velmi slavnou historii. Mezi lety 1388 a 1565 byla centrem Moldavského knížectví pod vládou Bogdana I., Petru Mușata a Štěpána Velikého. Během vlády Alexandra Lăpușneanua se však metropole země přesunula do Jasů a význam Sučavy upadl. Poté již byla součástí Rakousko-Uherska a Rumunska jako provinční město.
Pamětihodnosti
Mezi historické památky patří katedrála ze 14. a 15. století, kostely ze století šestnáctého a knížecí dům ze století sedmnáctého.
Galerie
Kostel sv. Dimitrije z let 1534–35 s věží z roku 1560
Gotická okna kostela sv. Dimitrije
Kostel sv. Jiří v klášteře sv. Jana z let 1514–22, památka UNESCO
Nástěnná malba v kostele sv. Jiří zdůrazňuje dobrovolnost Kristovy oběti tím, že Ježíš sám stoupá na kříž
Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1642
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.