Stálý říšský sněm
From Wikipedia, the free encyclopedia
Stálý říšský sněm (německy Immerwährender Reichstag) je označení říšského sněmu Svaté říše římské v letech 1663 až 1806 v Řezně.
Ačkoli Říšský sněm zasedal v různých městech, od roku 1594 zasedal výhradně na řezenské radnici, nepřetržitě až do roku puis n'est plus dissoute počínaje rokem 1663, kdy se stal stálým sněmem. Řezno se rovněž stalo sídlem přibližně 70 vyslanců z cizích zemí. Císař zde byl zastoupen hlavním vyslancem (Prinzipalkommissare), tento úřad od roku 1748 zastávali zástupci rodu Thurn-Taxis.
Poslední zasedání Stálého sněmu se konalo 25. března 1803, kdy bylo vyhlášeno Finální usnesení mimořádné říšské deputace, které znamenalo nové uspořádání říše a zároveň předznamenalo jeho faktický konec roku 1806.