výběrové řízení vyhlášené Ministerstvem financí České republiky v prosinci 2008 From Wikipedia, the free encyclopedia
Státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží měla být největší veřejná zakázka v historii České republiky, jejímž obsahem mělo být vyčištění desítek kontaminovaných lokalit, které byly zamořeny před rokem 1989. Po kontroverzním průběhu a kritice nakonec 19. října 2011 premiér Petr Nečas oznámil, že vláda vítěze ekotendru nevybere a tento projekt skončil.[1]
Zakázka byla vyhlášena ministerstvem financí pod vedením Miroslavem Kalouskem 15. prosince 2008 a zájemci se mohli přihlásit do 9. února 2009. Výběrové řízení probíhalo ve dvou kolech, přičemž v prvním zájemci prokazovali schopnost zakázku splnit. Mezi postupujícími do druhého kola se mělo rozhodnout na základě nabízené cena. Celková výše zakázky mohla činit až 114,5 miliardy korun a měl ji získat jediný dodavatel.[2]
Celkem se přihlásilo do soutěže o veřejnou zakázku 6 subjektů, přičemž do druhého kola tendru postoupily firmy Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services. Námitky proti vyřazení podalo sdružení firem PPF Advisory, Ecosoil Sud, AVE CZ a Dekonta, konsorcium společností Deme Environmental Contractors a Dredging International a sdružení firem PD-Gruppe - Stavoprogres.[3]
V říjnu 2009 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyhověl stížnosti konsorcia PPF na neoprávněné vyřazení v první kole výběrového řízení. Ministerstvo financí bylo proto povinno zrušit rozhodnutí, které bylo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Správní řízení o stížnostech dalších vyřazených subjektů ÚOHS zastavil.[4]
Premiér Jan Fischer 5. října 2009 ohlásil ustavení devítičlenné komise, která bude hodnotit v 2. kole nabídky v tendru. Komisi tvoří tři zástupce ministerstvo financí (Ivan Fuksa, Igor Fojtík a Jaroslav Zima), dva zástupci ministerstva životního prostředí (Karel Bláha, Pavla Kačabová), dva zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (Luboš Vaněk, Zbyšek Sochor) a po jednom ministerstvo spravedlnosti (Miroslav Broum) a úřadu vlády (Blanka Vysloužilová).[5]
Koncem října 2009 stanovilo ministerstvo financí termín pro podání nabídek druhého kola pro státní superzakázku na 10. června 2010.[6] Koncem roku 2010 dal premiér Petr Nečas zpracovat několik právních analýz, ve kterých jsou krok za krokem popsané možnosti, které by v každé fázi tendru umožňovaly vládě obří zakázku zrušit.[7] V lednu 2011 se v médiích objevila zpráva, že česká vláda pouze otevře obálky s nabídkami a pak celou soutěž zruší.[8] V září 2011 bylo oznámeno, že nejlevnější nabídku 56,8 miliardy korun podala firma Marius Pedersen Engineering. Firma Geosan Group nabídla cenu 57,8 miliardy Kč a firma Environmental Services ze skupiny J&T dokonce 65,5 miliardy.[9] 19. října 2011 skutečně premiér Petr Nečas oznámil, že vláda vítěze ekotendru nevybere, tento projekt tím skončil.[1]
Záměr dlouhodobě kritizovala organizace Transparency International (TI), podle níž byl návrh ministra financí schválen na základě podkladů sporné kvality posudků a forma vypsání zakázky je extrémně nevýhodné pro státní rozpočet. Ředitel TI David Ondráčka tvrdí, že u mimořádně velké zakázky je riziko korupce a politických tlaků enormní. Zakázka je svým objemem pětkrát větší než dosavadní největší zakázky a je unikátní i v evropském měřítku.[2] Podle TI záměr ministra financí by zcela zbytečně zatížilo státní rozpočet nejméně o dalších 35 miliard korun.[10]
Bývalý ministr životní prostředí Martin Bursík uvedl v květnu 2009, že cena sanací by měla být jen kolem 40 miliard korun a nikoli 115, jak oznámilo ministerstvo financí.[11]
V březnu 2010 požádala Jana Hybášková antimonopolní úřad, aby zastavil tendr a obrátila se s podněty na Nejvyšší kontrolní úřad a Evropskou komisi. Hybášková kritizovala, že zakázka znevýhodňuje střední podniky a že k vypsání výběrového řízení ministerstvo financí neprovedlo aktuální analýzu stavu ekologických zátěží, tedy bylo vypsáno výběrové řízení bez známosti rozsahu škody.[12]
K záměru se kriticky vyjádřila také Hospodářská komora ČR, podle které jediná zakázka představuje riziko, že z realizace zakázky budou prakticky vyřazeny všechny tuzemské firmy, zejména pak malé a střední. Jako řešení navrhla HK ČR rozdělení veřejných zakázek na sanace do menších celků podle jednotlivých krajů či sektorů.[13]
Podmínky veřejné zakázky ministerstvo financí nekonzultovalo s ministerstvem životního prostředí, které na likvidaci ekologických škod má dohlížet. Tyto podmínky jsou nejasné a některé (např. na obří skládky s kapacitou 4 miliony tun odpadů) nejsou podle MŽP ani splnitelné. Další podmínkou pro výběr vítězné nabídky je zařízení pro výrobu alternativních paliv, ale podle MŽP pojem "alternativní palivo" oficiálně vůbec neexistuje.[14]
V červnu 2010 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolní závěr, podle kterého jsou garance státu za ekologické zátěže ve výši 115 miliard korun přehnané a reálné náklady na odstranění škod by měly být mnohonásobně nižší.[15]
V říjnu 2009 předsednictvo KDU-ČSL vyzvalo předsedu vlády Jana Fischera, aby tendr na odstranění starých ekologických zátěží zrušil.[16] Požaduje prošetření postupu Ministerstva financí, které podle KDU-ČSL postupovalo od samého počátku netransparentně a nezákonně. KDU-ČSL označilo pokračování tendru ve stávajících podmínkách za jeden z největších tunelů v novodobých dějinách České republiky.[17]
Pro zastavení procesu se vyslovil místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, podle kterého je tendr poznamenán neodstranitelnými chybami. Doslovně uvedl: "Přerušení, zastavení, ukončení je to nejlepší řešení, které sociální demokracie může doporučit a bude ho podporovat. Pro takové usnesení také budeme hlasovat."[18]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
