Srážky
hydrometeory, tedy částice vody dopadající na zem nebo kondenzované na zemském povrchu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den.[1] S růstem teploty poroste míra srážek[2] i výparu.[3] Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě,[4] ale i biologické transpirace (tvořící přibližně desetinu výparu),[5] tedy celkové evapotranspirace. Globálně ale oblačnost klesá.[6] V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5 je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě.[7] Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během dvou týdnů v roce.[8]