Spojenecká válka (též Marsická válka, latinsky: bellum sociale či bellum Marsicum) byl válečný konflikt v letech 91–88 př. n. l. mezi římskou republikou a jejími bývalými spojenci, sdruženými v koalici italických kmenů. Příčinou rozpoutání války ze strany spojenců byla dlouhodobá neochota Říma přidělit jim plné římské občanství. Konflikt měl charakter občanské války, obě strany dobře znaly vojenskou taktiku svého protivníka. Houževnaté boje probíhaly po celé střední a jižní Itálii se střídavými úspěchy obou stran, Řím v nich ztratil dva konzuly, spojenci všechny své hlavní velitele. Zpočátku měli spojenci převahu, ale nakonec se Římu podařilo italické kmeny porazit. Již v průběhu války schválil kompromisní zákon přidělující některým Italikům občanství, který jim přinášel jisté ústupky, a nakonec jim přidělil římské občanství plné. Válka zpustošila velkou část Itálie a padlo v ni asi 100 000 vojáků i civilistů,[p 1] řecký historik Diodóros jí popsal jako „větší než předešlé“.[2] Výsledkem války bylo postupné sjednocení obyvatel italského poloostrova do jednoho římského národa a jejich úplná romanizace.[3]
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Spojenecká válka |
---|
Mapa Říma a jeho spojenců v předvečer Spojenecké války. Římské území (šedomodrá) se rozprostírá ve středu italského poloostrova a v nížině při pobřeží Tyrhénského moře. Latinské kolonie (sytě červená) se nacházejí na strategických místech. Ostatní spojenci (růžová) jsou soustředěni v hornatém vnitrozemí. |
|
Trvání | 91 př. n. l.–88 př. n. l. |
---|
Místo | střed a jih Apeninského poloostrova |
---|
Příčiny | snaha Italiků o udělení plného římského občanství |
---|
Výsledek | vojenské vítězství Římanů, politický úspěch Italiků |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
|
Ztráty |
---|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít