Skandinávské pohoří
pohoří ve Finsku, Norsku a Švédsku From Wikipedia, the free encyclopedia
pohoří ve Finsku, Norsku a Švédsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Skandinávské pohoří (švédsky Skandinaviska fjällkedjan, Skanderna, Fjällen („Hory“) nebo též Kölen (česky kýl); norsky Den skandinaviske fjellkjede, Skandesfjellene, Kjølen (česky „Kýl“), Nordryggen - Severní hřeben) je pohoří táhnoucí se Skandinávským poloostrovem od nejjižnějšího norského kraje Vest-Agder až po nejsevernější norský kraj Finnmark k Barentsovu moři.[1] Rozkládá se na územích Norska, Švédska a Finska.
| Skandinávské pohoří, Den skandinaviske fjellene, Skanderna, Fjällen | |
|---|---|
 Jotunheimen | |
| Nejvyšší bod | 2 469 m n. m. (Galdhøpiggen) |
| Délka | 1 700 km |
| Šířka | 320 km |
| Nadřazená jednotka | Kaledonský systém |
| Sousední jednotky | Baltský štít, Severní moře, Norské moře |
| Podřazené jednotky | Jotunheimen, Rondane, Dovrefjell, Breheimen, Hardangervidda, Romsdal, Sunnmøre, Sylene, Padjelanta, Sarek, Kjolen,... |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Norsko Švédsko Finsko |
 Skandinávské pohoří | |
 | |
| Horniny | rula, žula |
| Souřadnice | 65° s. š., 14° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skandinávské pohoří se rozkládá od jihozápadu na severovýchod. Reliéf tvoří plochá pásma oddělená tektonickými sníženinami. Místy se zvedají vyšší ostré hřebeny. Nejvyšší vrcholy se nachází v jižní norské části hor. Směrem na sever od Trondheimu se výška a šířka pohoří zmenšuje, reliéf je členitější a pestřejší. Směrem na sever od 65° severní šířky se výška hor opět zvyšuje. V této oblasti leží nejvyšší hora Švédska Kebnekaise (2 097 m). Dále na sever se povrch hor opět snižuje a zplošťuje a přechází v plošinu kraje Finnmark.[2] Západní strana hor spadá příkře do Severního a Norského moře, které do Skandinávského pohoří zabíhají v podobě fjordů. Směrem na východ postupně snižují svou výšku i sklon a k severovýchodu se stáčí směrem k Finsku.
Hory nejsou příliš vysoké. Galdhøpiggen v jižním Norsku dosahuje 2 469 m. Přesto jsou, díky své poloze na severu a poblíž oceánu, značně vlhké a srážkově bohaté a pokrývají je četné sněžníky a ledovce. Kde vyšší teploty nedovolují vzniknout sněžníkům a ledovcům, vznikají ve sníženinách, vymodelovaných dřívějšími ledovci, mokřiny a jezera. Na švédské straně je nejvyšší horou Kebnekaise s 2 097 m, zatímco Halti je nejvyšší na straně finské, a dosahuje 1 328 m.
Pohoří vzniklo kaledonským vrásněním. V pleistocénu bylo pokryto severským pevninským ledovcem.[3] Geologicky je Skandinávské pohoří propojeno s pohořími ve Skotsku a Irsku, dříve bylo zřejmě spojeno také s Apalačským pohořím, které dnes leží v Severní Americe. Geologové se totiž domnívají, že všechna tato pohoří dříve vytvářela jeden celistvý systém na superkontinentu Pangea.
Z dvanácti nejvyšších hor ve Skandinávii leží jedenáct na území kraje Oppland v Norsku. Dvanáctý nejvyšší vrchol je v kraji Sogn a Fjordane v Norsku. Ve skutečnosti je v Norsku 83 vrcholů s výškou kolem 2 200 m nebo vyšší.
Osm ze zde popsaných švédských hor dosahujících 2000 metrů se nachází v Národním parku Sarek, další čtyři pak v okolí Kebnekaise.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
