silnice Řípec - Jindřichův Hradec - Telč - Třebíč - Brno From Wikipedia, the free encyclopedia
Silnice I/23 je česká silnice I. třídy propojující Jihočeský a Jihomoravský kraj přes Vysočinu; je to nejjižněji položená spojnice I. třídy mezi Čechami a Moravou. Začíná na křížení se silnici I/3 mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí a končí v Brně na křížení se silnicí I/42. Celková délka silnice je 145,214 km[1].
Silnice I/23 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Ředitelství silnic a dálnic |
Začátek | Řípec 49°13′24″ s. š., 14°43′12″ v. d. |
Konec | Brno 49°11′20″ s. š., 16°34′5″ v. d. |
Celková délka | 145,214 km |
v provozu: | 145,214 km |
v přípravě: | 12,6 km |
Stát | Česko |
Region | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Silnice I/23 ve Vysokých Popovicích | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silnice vede téměř přesně v rovnoběžkovém směru a prochází městy Kardašova Řečice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Na své trase kříží dálnici D3, silnice první třídy I/34 a I/38 a dálnici D1. V Brně je po ní krátce vedena evropská silnice E461 a mezi Jindřichovým Hradcem a Jarošovem nad Nežárkou také E551 (peáž se silnicí I/34). V úseku mezi Kývalkou a Starým Lískovcem je trasa přerušena dálnicí D1 vedoucí týmž směrem.
Dnešní silnice I/23 je odedávna důležitou spojnicí jižních Čech se západní Moravou a Brnem. V její stopě byl také veden jeden z meziválečných návrhů páteřní československé dálnice (jižní větev).
Po roce 1934 byl v celostátním silničním plánu republiky úsek mezi dnešní dálnicí D1 a Jindřichovým Hradcem číslován jako silnice I. A třídy číslo 35 a úsek spojující Jindřichův Hradec a dnešní silnici I/3 jako silnice, která měla být součástí hlavní silniční sítě pod označením II.[2] Mezi lety 1940 a 1945 byla po začlenění protektorátních silnic do německého systému rozdělena na říšské silnice 371 a 342.[3]
Od roku 1946 nese silnice číslo 23. Původně začínala na západním konci již u města Písek na křižovatce se silnicí I/20. Od roku 1998 je úsek spojující silnice I/20 a I/3 přes město Týn nad Vltavou degradován na silnici druhé třídy II/159. Za městem Jindřichův Hradec byla trasa silnice v 90. letech přeložena do trasy dosavadní silnice III. třídy a původní úsek přes Kunžak nese označení II/164.
Brněnský úsek mezi dálnicí D1 a silnicí I/42, tvořící Pražskou radiálu, byl do roku 1997 číslován jako I/40 a pak byl s ohledem na tehdejší osazení dopravní značkou IP 15a Silnice pro motorová vozidla neoficiálně označován také jako R23. Po reformě označování rychlostních silnic v Česku od 1. ledna 2016 tento úsek spadá do kategorie silnic pro motorová vozidla.
Mezi lety 1997 a 1998 byl vybudován jižní obchvat Strmilova u Jindřichova Hradce.[4] Do užívání byl předán 23. července 1998.[5] Obchvat má délku 1900 metrů a vyjma silnice I/23H vedené Strmilovem kříží starou trasu dnes označovanou jako silnice II/164 a silnice 3. třídy III/1343, III/02317H III/40916. V případě silnice III/1343 došlo k úpravě křížení s původní silnicí 3. třídy, do jejíž trasy byla přeložena silnice I/23. V místě začátku obchvatu Strmilova proto došlo k úpravě křížení z původního tvaru Y na dnešní tvar X umístěný východněji. Část původní komunikace je dodnes zachována západně od křižovatky jako odbočka k přilehlému stavení.[6] U silnice III/02317H směřující do Leštiny došlo stavbou obchvatu k jejímu přerušení; původně vedla až do Strmilova.
Začátkem 21. století byl vystavěn obchvat Dolních Dvorců.
V roce 2017 (květen–srpen) proběhla oprava silnice mezi Třebíčí a Vladislaví.[7] V srpnu 2017 bylo oznámeno, že probíhá již třetí ekonomická studie na stavbu obchvatu městyse Vladislav. Ten by musel vést náročným terénem a obsahoval by dva mosty.[8] V roce 2017 byl opraven první výtluk, který vznikl nedaleko Studence kvůli vyhnilému pařezu pod tělesem silnice. Takových výtluků má být v části silnice u Studence, která byla rozšiřována v 60. letech a pařezy byly překryty asfaltem, pravděpodobně 16.[9]
V roce 2018 došlo k úpravě křižovatky se silnicí I/38 v osadě Kasárna, kdy byla průsečná úrovňová křižovatka nahrazena kruhovým objezdem.[10]
V roce 2018 byla zrekonstruována silnice ve Vladislavi, následně mělo dle nové metodiky dojít k novému vyhodnocení případného obchvatu obce.[11] Dne 29. března 2018 se konal seminář spolku Regio 2020, kdy starostové obcí a další účastníci řešili úpravy obchvatu městyse Vladislav a úpravy silnice II/351 z Třebíče do Valče.[12] V roce 2023 byla zrekonstruována část silnice mezi Kralicemi nad Oslavou a Rapoticemi[13] a v roce 2024 byla rekonstruována část silnice mezi Třebíčí a Vladislaví, která byla poškozena při velkých deštích na podzim roku 2024.[14]
V roce 2021 byl v přípravě obchvat Kardašovy Řečice s předpokládanou realizací v letech 2025–2027 s kódem stavby ŘSD C69 a ve fázi studie s kódem stavby C53 obchvat Nové Olešné, obojí v okrese Jindřichův Hradec.
úsek 2,690 km
úsek 1,834 km
úsek 0,226 km
úsek 1,179 km
Další větev silnice I/23 je spojka mezi dálnicí D1 (Exit 190 Brno-západ) a městským okruhem I/42, tzv. Pražská radiála.
Číslo | Název | Délka | Kategorie | Zahájení výstavby |
Uvedení do provozu |
Mimoúrovňové křižovatky |
---|---|---|---|---|---|---|
C69 | Kardašova Řečice | 4,4 km | 9,5/90 | plánováno 2029 | plánováno 2031[16] | Kardašova Řečice-jih |
C53 | Nová Olešná | 1,7 km | 9,5/70 | bude oznámeno | bude oznámeno[17] | |
J82 | Dobrá Voda, úprava křižovatky | 0,5 km | 9,5/90 | plánováno 2024 | plánováno 2025[18] | |
J73 | Třebíč, obchvat | 6,0 km | 9,5/70 | plánováno 2027 | plánováno 2030[19] | Znojemská Hrotovická Brněnská |
J76 | Třebíč–Vladislav | 3,9 km | 9,5/90 8,5/50 |
plánováno 2027 | plánováno 2028[20] | |
J75 | Vladislav, obchvat | 3,3 km | 9,5/90 | plánováno 2030 | plánováno 2032[21] | Vladislav-západ |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.