Peloponéská válka probíhala v letech 431 př. n. l. až 404 př. n. l. mezi athénským námořním spolkem, vedeným Athénami, a peloponéským spolkem, jehož vedoucím státem byla Sparta. Válka byla přerušena několika příměřími a skončila vítězstvím Sparty. Peloponéská válka znamenala ukončení vrcholného období Athén a athénské demokracie a trvale otřásla celým Řeckem. Války se zúčastnily všechny řecké městské státy (poleis) a válečné události zasáhly bezmála celý řecký svět. Moderní badatelé označují proto tento konflikt jako „antickou světovou válku“.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Zavřít
Stejně významná jako pro další vývoj antického Řecka byla tato válka také pro rozvoj samotného dějepisectví, neboť to byla první událost v dějinách lidstva, která byla odborně a historicky zdokumentována, a to prostřednictvím Dějin peloponéské války řeckého historika Thúkydida. Průběh válečného konfliktu je v tomto díle popsán až do zimy roku 411 př. n. l. Thúkydidés analyzoval příčiny a pozadí konfliktu způsobem, který se stal vzorem pozdější evropské historiografii. Zbylou část války (po roce 411 př. n. l.) zachytil později Xenofón ve svém díle Řecké dějiny (Ελληνικά). Pojem „peloponéská válka“ je až pozdějšího původu; Thúkydidés ve svém díle nazýval tento konflikt „válkou mezi Peloponésany a Athéňany“.