Seznam rybníků v Česku zahrnuje umělé vodní nádrže, postavené lidmi, které jsou opatřeny hrázemi, umožňují manipulace jako napouštění a vypouštění vody, a jsou určené především k chovu ryb. Tím se rybníky liší od jezer (přírodních nebo umělých) a přehradních nádrží. Vzhledem k počtu rybníků v České republice jsou v článku uvedeny především velké rybníky, tedy rybníky významné svou rozlohou. Celková plocha, kterou rybníky v Česku zaujímají, je více než 53 tisíc ha.[1]
Rybníky větší než 150 ha
Přehled rybníků v Česku větších než 150 ha, seřazený podle rozlohy vodní plochy dle katastru nemovitostí
Další informace pořadí, rybník ...
pořadí |
rybník |
rozloha [ha] |
hloubka [m] |
nadm. výška [m n. m.] |
objem [mil.m³] |
odtok (povodí) |
okres |
1. | Rožmberk | 647 | 6,2 | 427 | 5,86 | Lužnice a Potěšilka | Jindřichův Hradec |
2. | Bezdrev | 520 | 7,0 | 381 | 5,63 | Netolický potok (Vltava) | České Budějovice |
3. | Horusický rybník | 415 | 6,0 | 416 | 3,97 | Zlatá stoka (Lužnice) | Tábor |
4. | Dvořiště | 388 | 4,5 | 434 | 6,65 | Zlatá stoka (Lužnice) | České Budějovice |
5. | Velký Tisý | 317 | 3,4 | 421 | 4,28 | Zlatá stoka (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
6. | Máchovo jezero | 312[2] | 5,2 | 266 | 6,78 | Robečský potok (Ploučnice) | Česká Lípa |
7. | Záblatský rybník | 310 | 3,0 | 427 | 3,35 | Zlatá stoka (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
8. | Nesyt | 296 | 3,0 | 175 | 4,5 | Včelínek (Dyje) | Břeclav |
9. | Žehuňský rybník | 258 | 6,0 | 204 | 6,0 | Cidlina | Kolín |
10. | Dehtář | 246 | 6,0 | 406 | 6,12 | Dehtářský potok (Vltava) | České Budějovice |
11. | Jaroslavický rybník[3] | 245 | 5,0 | 185 | ? | Mlýnská strouha (Dyje) | Znojmo |
12. | Staňkovský rybník | 241 | 8,5 | 469 | 6,6 | Koštěnický potok (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
13. | Velká Holná | 230 | 3,0 | 453 | ? | Holenský potok (Nežárka) | Jindřichův Hradec |
14. | Velké Dářko | 205 | 3,0 | 614 | 6,6 | Sázava | Žďár nad Sázavou |
15. | Svět | 202 | 3,0 | 436 | 3,325 | Spolský potok (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
16. | Bošilecký rybník | 200 | ? | 420 | 1,81 | Bošilecký potok (Lužnice) | České Budějovice |
17. | Kačležský rybník | 196 | 2,0 | 530 | 3,4 | Koštěnický potok (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
18. | Koclířov | 202 | ? | ? | 1,95 | Zlatá stoka (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
19. | Novoveský rybník | 174 | 2,0 | 178 | 2,2 | Olbramovický potok (Jihlava) | Brno-venkov |
20. | Opatovický rybník | 161 | 3,0 | 436 | 1,9 | Zlatá stoka (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
21. | Bohdanečský rybník | 160 | 2,0 | 218 | ? | Opatovický kanál (Labe) | Pardubice |
22. | Kaňov | 159 | ? | 427 | 1,49 | Zlatá stoka (Lužnice) | Jindřichův Hradec |
23. | Vrkoč | 156 | 2,0 | 173 | 1,7 | Mlýnský náhon Cvrčovice (Jihlava) | Brno-venkov |
24. | Hradecký rybník[4] | 154[5] | ? | ? | ? | Mlýnský náhon (Morava) | Přerov |
Zavřít
Další rybníky větší než 100 ha
Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.
Přehled většiny zbývajících rybníků v Česku větších než 100 ha, seřazen podle aktuální rozlohy vodní plochy dle katastru.
Další informace přibližné pořadí, rybník ...
Zavřít
Rybníky větší než 50 ha
V Česku se nachází více než sto dalších rybníků větších než 50 ha.
- Historická velikost rybníků a velikost při mimořádných událostech se může výrazně lišit. Například Rožmberk (dnes 647 ha) měl původní rozlohu 1060 ha a při povodních v roce 2002 se jeho plocha více než ztrojnásobila na 2300 ha.[10] Mnohé velmi velké středověké rybníky jako například Blato u Poděbrad (původně 973 ha) zcela zanikly.
- Výtopa rybníků je zpravidla menší než katastrální výměra. Důvodem k nižšímu nadržení může být ekonomická motivace. Části některých rybníků se přeměňují ve slatiny, čímž se redukuje plocha rybníka.
- U rybníka Rožmberk je někdy uváděna velikost 677 ha. Tento údaj zahrnuje i „vestavěný“ rybník Vítek.
- U rybníka Bezdrev je často uváděna plocha 450 ha, což Bezdrev řadí na druhé místo. Záleží na započítání spojených vodních ploch jako Češňovický cíp, Malý Bezdrev, Bezdrývka, které formálně oddělují mosty a hráze.
- Vzhledem ke specifikům Staňkovského rybníka jej někteří autoři nepovažují za rybník.[zdroj?]
- Do vodní plochy může být započítána někdy navíc i plocha ostrovů. Z uvedených rybníků mají velikostí významné ostrovy například Velká Holná (ostrov Naxos), Bezdrev (Králičí ostrov) a Dehtář.
Další informace odhad pořadí, rybník ...
Zavřít
Do 13. století nelze spolehlivě doložit velikost tehdejších rybníků. Počátkem 13. století se již stavěly rybníky s plochou více než 100 ha. Nejstarším dochovaným velkým rybníkem je Žárský rybník (120 ha), který je zmiňován již v roce 1221. V následujících staletích docházelo k rychlému pokroku v rybníkářství. V patnáctém století byl největším českým rybníkem Blato (též Blatské jezero) u Poděbrad s plochou přibližně 990 ha. Na Pardubicku byla vybudována dnes již neexistující soustava s několika rybníky blížících se 1000 ha. Největším rybníkem z nich byl Čeperka dokončený v roce 1496. Různí autoři odhadují maximální velikost Čeperky od 950 ha do 1250 ha. Koncem patnáctého a počátkem šestnáctého století se ukázalo, že takto velké rybníky mají vzhledem k nákladům neuspokojivé hektarové výnosy. Později již takto velké rybníky (vyjma Rožmberku) nebyly navrhovány. V roce 1590 byl dokončen rybník Rožmberk, který byl vzhledem k druhotné protipovodňové funkci naddimenzován i na provoz při zatopeném území nad 2000 ha. Z ekonomických důvodů se rybník provozoval v následujících staletí na ploše okolo 1000 ha. Během povodní v roce 2002 se Rožmberk bez technických problémů rozlil na plochu přibližně 2300 ha. Pro srovnání jednalo se po Lipnu a Orlíku o třetí největší umělou vodní plochu v Česku. Z hlediska maximální vodní plochy v historii rybníka je největším českým rybníkem Rožmberk, pravděpodobně následovaný přibližně poloviční Čeperkou a několika rybníky nad 900 ha.
Vyjma Rožmberku všechny skutečně velké rybníky zanikly. Je krajně nepravděpodobné, že uvedené pořadí největších rybníků v Česku bude doplněno v dohledné budoucnosti nově zbudovanými rybníky.
Reference
Vodní plochy v Česku. Česko v datech [online]. [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. KOŤÁTKO, Jiří. Máchovo jezero. Celková zpráva o TBD při ověřovacím provozu VD [online]. Praha: Vodní díla - TBD a.s., květen 2016.
také zvaný Zámecký rybník
Rybník byl dodatečně rozdělen dvěma náspy na části označované jako Pravý, Levý, Dolní pravý a Dolní levý.
Archivovaná kopie. www.tovacov.cz [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-01. Přítokem je bezejmenný potok.
Rybník Podsedek byl kvůli specializaci uměle rozdělen, čímž vznikla nová část pojmenovaná Humelenský rybník. Rozloha vlastního Podsedku bez Humelenského rybníka je 81 ha.
Z jihu je Munický rybník napájen z Bezdreva bezejmennou stokou. Katastrální výměra celé rezervace (včetně přilehlých tůní) činí 110,7 ha. Tato rozloha je někdy uváděna jako rozloha rybníka.
Literatura
- KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan. Rybníky v České republice. Praha: Consult, 2012. 303 s. ISBN 978-80-903482-9-5.