From Wikipedia, the free encyclopedia
Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Dohromady jimi mluví zhruba 30 000 lidí na obou stranách Uralského pohoří, v nejsevernějších částech Eurasie. Vznikly z prasamojedského jazyka, který se okolo 1. století po Kristu rozpadl na samojedské jazyky severní a jižní.
Samojedské jazyky | |
---|---|
Přibližná mapa rozložení samojedských jazyků v 17. století (šrafovaně) a na konci 20. století (souvislá výplň). | |
Rozšíření | Severní Eurasie |
Počet mluvčích | asi 30 000 |
Počet jazyků | 9 (4 živé) |
Klasifikace | |
Dělení | |
|
Český termín samojedský je odvozen z ruského slova neznámého, snad přímo samojedského původu samojed („самоед“), jež označovalo některé z původních obyvatel Sibiře. Výraz je někdy považován za hanlivý, protože jeho původ je v rámci lidové etymologie objasňován z ruštiny jako Samo-jed ('samo-pojídač').[1] Proto ruský etnolog G. N. Prokofjev navrhl raději výraz samodijský,[2] odkazující původně pouze k některým skupinám Něnců, jenž se však v západní srovnávací jazykovědě ani antropologii neuchytil.[3] Jiné teorie říkají, že slovo je kompozitní podobně jako laponský výraz Same-edne – 'země Sámů' a nese i podobný význam, nicméně s odkazem k Samojedům.[4] Nejvíce podobná pravdě je hypotéza o původu etnonyma Samojed z vlastního označení některých skupin Enců „Somaté“.[5]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.