ruský spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Sergej Vasiljevič Lukjaněnko (rusky Серге́й Васи́льевич Лукья́ненко; * 11. dubna 1968, Karatau, Kazachstán, Sovětský svaz), je známý ruský spisovatel, autor převážně fantastických románů a povídek. V České republice je známý především cyklem románů Hlídka, který vychází od roku 2005.
Sergej Vasiljevič Lukjaněnko | |
---|---|
Rodné jméno | Сергей Васильевич Лукьяненко |
Narození | 11. dubna 1968 (56 let) Karatau |
Povolání | lékař-spisovatel, psychiatr, autor dětské literatury, scenárista, autor sci-fi, prozaik a spisovatel |
Alma mater | Kazašská národní lékařská univerzita |
Žánr | sci-fi literatura a spekulativní fikce |
Témata | fantasy literatura, vědecká fikce, sci-fi literatura, blog a lékařství |
Významná díla | Bludiště odrazů Noční hlídka |
Ocenění | Hvězdný most (1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2009) Cena Aelity (1999) Tarlan (2005) Cena Boba Moranea (2007) Cena Alexandra Grina (2010) … více na Wikidatech |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První fantastická povídka s názvem Porucha (Нарушение) mu vyšla v časopise Záře (Заря) v roce 1988. Zpočátku byla v jeho dílech patrná inspirace ruským autorem Vladislavem Krapivinem nebo Američanem Robertem A. Heinleinem, rychle však našel svůj vlastní styl. V roce 1990 dokončil Státní lékařský institut v Alma Atě se specializací lékař-terapeut, začal pracovat jako psychiatr a potom se stal zástupcem šéfredaktora časopisu Světy (Миры). Známým se stal díky svým románům Rytíři čtyřiceti ostrovů (Рыцари Сорока Островов) a Atomový sen (Атомный сон). Od roku 1993 (někdy se uvádí 1995) se věnuje výhradně psaní. V roce 1996 se přestěhoval do Moskvy, kde od té doby trvale žije. Je držitelem celé řady literárních cen, včetně nejprestižnější ruské ceny Aelity, udělované za největší přínos k rozvoji fantastických žánrů. Je ženatý a má jednoho syna.
Lukjaněnko jako první signatář spolu s dalšími spisovateli (celkem 80) podepsal dopis podporující ruskou invazi na Ukrajinu a Vladimira Putina. V dopise spisovatelé konstatují, že „milují ukrajinský národ a chtějí, aby Ukrajina byla nezávislou, svobodnou a vzkvétající zemí,“ a že „pokud by Rusko nezasáhlo, nacisté by nadále pochodovali po Kyjevu a vraždili novináře, učitelé ruštiny by seděli ve vězeních, ti co upálili lidi v Oděse, by nebyli potrestáni a Rusku by hrozila banderovská špinavá atomová bomba.“ Vyčítá „Západem podporovaným banderovcům“ jejich oběti, věří v odplatu a označuje invazi za „speciální operaci“ s cílem „denacifikovat a demilitarizovat Ukrajinu.“[1][2] Postup ruské armády označuje dopis za „jasný, profesionální a obětavý“ a „bez odplaty těm, kdo umožnili militarizaci Ukrajiny,“ se podle něj „Ukrajina nemůže vrátit k normálnímu, konstruktivnímu životu.“[3]
České nakladatelství Argo se 11. března 2022 v reakci na Lukjaněnkovo schvalování ruské invaze na Ukrajinu od spisovatele distancovalo a oznámilo, že s okamžitou platností přestává vydávat jeho knihy a že výtěžek z jeho už vydaných knih půjde na sbírku „Pomoc Ukrajině“ společnosti Post Bellum.[3] Spisovatel k tomu uvedl, že „nakladatelství má právo ho nevydávat a že autoři zase mají právo na své názory a nejsou povinni sdílet cizí politický postoj, jinak by to nebylo dílo spisovatele, ale práce najatého klauna“. Vyčetl České republice „aktivní protiruský postoj“ a uvedl, že si všichni pamatují, „jak nám tam bourali pomníky…, jak se zacházelo s hroby našich vojáků“, a že „projevy nacismu zapustily kořeny a dál vzkvétají“. Zalitoval, že „naše země při osvobozování Prahy ztratila 300 tisíc vojáků a snažila se pomoci a zachovat všechny památky,“ vyčetl Čechům „nedostatek vděčnosti“ a vyslovil podezření, že „německou nadvládu nepovažovali za okupaci a žilo se jim dobře, když vyráběli vybavení pro wehrmacht.“ Použití příjmů z jeho knih na pomoc „kyjevskému režimu“ označil za „urážlivé“ a uvedl, že si myslí, že to je nezákonné a že si promluví se svým literárním agentem o tom, „jak je to vůbec možné ve společnosti, která si říká legální,“ a že jim „pravděpodobně sám zakáže publikovat své knihy.“[4]
Česky vydaná díla jsou vyznačena tučně.
cyklus Rytíři čtyřiceti ostrovů
cyklus Hranice snů
cyklus Hvězdy, ty studené hračky
cyklus Bludiště odrazů
cyklus Lord z planety Země
cyklus Hledači nebe
cyklus Hlídka
cyklus Genom
cyklus Pohraničí
ostatní
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.