Satelitní gliová buňka
From Wikipedia, the free encyclopedia
Satelitní gliová buňka (amficyt, satellite glial cell - SGC), někdy prostě satelitní buňka, je gliová buňka patřící k podpůrným buňkám periferní nervové soustavy (PNS) lemující vnější povrch neuronů a ohraničuje těla neuronů v gangliích. Pojmenování buněk jako satelitní vychází z představy podobnosti těchto buněk s měsíci/satelity okolo planet. [2] Satelitní buňky jsou podobného embryologické původu jako Schwannovy buňky v periferní nervové soustavě, oboje bylo odvozováno během vývoje embrya z neurálního hřebene. [3]
Satelitní buňky mají mnoho funkcí, včetně kontroly mikroprostředí sympatických ganglií, pravděpodobně mají stejnou roli jako astrocyty v centrální nervové soustavě. [4] Mimo strukturální funkce také dodávají neuronům živiny (regulace kyslíku a oxidu uhličitého[5]), zařizují výměnu živin a odpadních produktů mezi tělem neuronu a extracelulární matrix a fungují také jako ochranné buňky (pomáhají izolovat neuron od jiných stimulů než ze synapsí[5]). Dále figurují v expresi různých receptorů, které umožňují řadu interakcí s neuroaktivními chemickými látkami. [6] Mnoho z těchto receptorů a dalších iontových kanálů hraje roli ve zdravotních problémech jako je chronická bolest [7] a herpes simplex [8].