Salmanassar V.
From Wikipedia, the free encyclopedia
Salmanassar V. (akkadsky: Šulmanu-ašarid – dosl. [Bůh] Šulmanu – vládce/velitel) panoval v Asýrii a Babylonii v období od 727 do 722 př. n. l. Nejdříve, za vlády jeho otce Tiglatpilesara III. je zmiňován jako guvernér Zimirry ve Fénicii.
Salmanassar V. | |
---|---|
asyrský král, babylonský král | |
Úmrtí | 722 př. n. l. |
Nástupce | Sargon II. (Asýrie) Marduk-apla-iddina II. (Babylonie) |
Otec | Tiglatpilesar III. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Když Tiglatpilesar III. zemřel, na asyrský trůn „25. dne Tebetu“ zasedl jeho syn Ululaju, který přijal trůnní jméno Salmanassar V. Za jeho vlády vypuklo povstání v Samaří v oblasti dnešního Izraele. V průběhu obléhání vzbouřeného města Salmanassar umírá (722 př. n. l.) a vlády se ujímá Sargon II.
V Bibli je Salmanassaru V. a jeho otci připisována deportace izraelských „Deseti ztracených kmenů“. V 17. a 18. kapitole 2. knihy královské je Salmanassar V. popisován jako dobyvatel Samaří a ten, který poslal obyvatele města do vyhnanství. V Knize Tóbijášově, v první kapitole, Tóbit nalezne podporu u Salmanassarova soudu, ale později ztrácí pozici za vladaře Sinacheriba.