Ruská invaze na Ukrajinu
tažení rusko-ukrajinské války z let 2022 až 2024 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka[12][13][14][15]), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je mezinárodní ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu. Je součástí ruské vojenské intervence na Ukrajině a vyvrcholením rusko-ukrajinské krize. Jedná se o největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války a o jeden z největších konfliktů na světě ve 21. století.[16]
Ruská invaze na Ukrajinu | |||
---|---|---|---|
konflikt: Rusko-ukrajinská válka a Druhá studená válka | |||
Mapa aktuální situace na Ukrajině s postupem ruských vojsk: Území kontrolované Ukrajinou Ukrajinské území dobyté zpět od Ruska Území okupované Ruskem a proruskými separatisty | |||
Trvání | 24. února 2022 – probíhá (2 roky, 5 měsíců a 4 dny) | ||
Místo | Ukrajina | ||
Příčiny | Euromajdan, Anexe Krymu Ruskou federací, Válka na východní Ukrajině | ||
Cíle | dobytí Ukrajiny a dosazení proruské vlády | ||
Stav | probíhá | ||
Naplánováno | Od roku 2021 | ||
Změny území |
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Civilní ztráty:
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již ode dne 26. října 2021 se v tisku, v kontextu sílícího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, objevovaly zprávy o hromadění desetitisíců ruských vojáků a vojenské techniky při hranicích s Ukrajinou, které vyústilo v oficiálně ohlášené vojenské manévry, avšak Rusko válku doposud nevyhlásilo.[17][18][19][20]
Dne 3. prosince 2021 americký deník The Washington Post s odvoláním na americké zpravodajské služby oznámil, že Rusko shromáždilo armádu 175 000 vojáků a chystá se počátkem roku 2022 napadnout Ukrajinu. V té době měl k dispozici i satelitní snímky ruských základen s připravenou technikou.[21]
Ruští představitelé přitom přípravy na invazi opakovaně popírali a ještě v lednu a únoru 2022 podobná tvrzení označovali za „hysterii“, „provokace“ a „dezinformace“ Západu.[22][23] Dne 16. února ruská duma uznala nezávislost samozvaných republik v donbaské oblasti na východní Ukrajině nazvaných Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR). K 18. únoru byly zaznamenány stovky případů porušení příměří včetně explozí na obou stranách hranice separatistických území Doněcké a Luhanské oblasti.[24] Obě republiky poté vyhlásily evakuaci obyvatelstva[25] a všeobecnou mobilizaci.[26] Dne 21. února ruský prezident Vladimir Putin zveřejnil téměř hodinový projev, v němž oznámil uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a současně zpochybnil „skutečnou státnost“ Ukrajiny, kterou označil za „integrální součást naší [ruské] historie“.[27][28] Následujícího dne Rada federace schválila použití vojenské síly v zahraničí, načež ruské jednotky vstoupily na obě donbaská území. V ranních hodinách 24. února Putin zveřejnil další prohlášení, v rámci kterého oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ (rusky специальная военная операция, specialnaja vojennaja operacija, případně zkráceně спецоперация) s cílem „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“. „Vojenskou operaci“ zdůvodnil potřebou ochránit samotné Rusko před rozšiřováním NATO a pomoci ruskojazyčnému obyvatelstvu na východní Ukrajině, jež údajně čelí šikanování a genocidě ze strany ukrajinské vlády. Ukrajince ve stejném projevu označil za neonacisty; trvalou okupaci ukrajinského území mimo donbaskou oblast nicméně výslovně odmítl a nehovořil ani o plánech na dobytí Kyjeva a dalších ukrajinských měst.[29][30]
Téměř okamžitě po zahájení invaze Ukrajina oznámila přerušení diplomatických vztahů s Ruskou federací. Kvůli vypuknutí bojů vyhlásil prezident Volodymyr Zelenskyj na Ukrajině týž den válečný stav a 25. února všeobecnou mobilizaci.
Ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny z Ruska, Krymu a Běloruska, přičemž se k bojové operaci připojili také Ruskem podporovaní ozbrojení separatisté z Doněcké a Luhanské oblasti. První údery byly vedeny proti ukrajinské vojenské infrastruktuře, vojenským letištím, zařízením protivzdušné obrany (PVO) a dalším strategickým cílům, aby pozemní jednotky postupně pronikaly dále do vnitrozemí za účelem obléhání a dobývání klíčových měst včetně samotného Kyjeva, přičemž u některých z nich narazily na tvrdou ukrajinskou obranu a musely se vypořádávat s vážnými logistickými problémy.[31][32] Ruská strana se vedle toho dopouštěla vzdušných a raketových úderů i daleko na západním území ukrajinského státu[33][34] a v některých obléhaných městech (Buča, Irpiň) se po ústupu Rusů začalo hovořit o hromadném vraždění civilního obyvatelstva s podezřením na možné válečné zločiny.[35][36]
Podle údajů Organizace spojených národů (OSN) z 24. dubna 2023 bylo od počátku invaze zabito nejméně 8574 civilistů a minimálně 14 441 jich bylo zraněno; skutečné ztráty na civilním obyvatelstvu jsou však pravděpodobně mnohem vyšší,[37] protože například není znám skutečný počet obětí v Mariupolu. Výše materiálních škod na infrastruktuře, budovách a dalších hmotných statcích byla již 10. března 2022 vyčíslena nejméně na 100 miliard amerických dolarů.[38] Řada měst a obcí (Popasna, Marjinka, Vuhledar, Mariupol, Bachmut) byla při dobývání ruským vojskem prakticky srovnána se zemí.[39] Invaze navíc odstartovala v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu: dle OSN opustilo Ukrajinu k 25. dubnu 2023 přes 8 milionů uprchlíků.[40] Již v prvních týdnech od zahájení konfliktu se ruská invaze na Ukrajinu kvůli svému rozsahu stala největší bojovou operací v Evropě od skončení druhé světové války.[41][42]
Jednání Ruska odsoudila většina světového společenství a řada mezinárodních organizací. Rezoluce Valného shromáždění OSN ES-11/1, kterou podpořila drtivá většina států, odsoudila jednání Ruska a vyzvala Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků z území Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, proti bylo pět států: Rusko, Bělorusko, KLDR, Sýrie a Eritrea. 35 zemí včetně Číny, Indie, Pákistánu, Íránu a Jihoafrické republiky se zdrželo a 12 zemí se hlasování nezúčastnilo.
Rusko požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi.[43][44]
Invaze vedla k protiválečným protestům v řadě států světa, posílení cenzury v ruských mediích, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku či omezení účasti Ruska na řadě sportovních a dalších mezinárodních akcích. V Rusku invaze a sankce přispěly v roce 2022 k poklesu HDP o 2,5 %.[45] Na Ukrajině invaze zapříčinila 30% roční propad HDP,[46] četné ztráty na životech a majetku a pozastavení letecké a námořní dopravy. Z globálního pohledu vedla invaze a související sankce k omezení mezinárodního obchodu a prudkému nárůstu cen některých komodit.[47]