From Wikipedia, the free encyclopedia
V roce 1917 ruská armáda formálně přestala být ruskou carskou armádou, když byla moc v Rusku převedena z impéria do rukou prozatímní vlády.
| Ruská armáda Армия России | |
|---|---|
.svg) | |
| Země |  Ruská republika |
| Existence | 1917 |
| Typ | armáda |
| Posádka | Petrohrad (velitelství) |
| Velitelé | Alexej Alexejevič Brusilov Michail Vasiljevič Alexejev Lavr Georgijevič Kornilov |
| Účast | |
| Války | první světová válka |
| Bitvy | východní fronta |
Po únorové revoluci došlo k narušení struktury velení i zásobování a armáda byla vyčerpaná boji první světové války.[1]
Revoluční vlna ovlivnila armádu, která byla prolnuta demokratizačními procesy a hierarchie velení byla zpochybněna. Rozkaz č. 1 vydaný petrohradským dělnicko-vojenským sovětem nařizoval vojákům a námořníkům, aby poslouchali své důstojníky a prozatímní vládu pouze tehdy, pokud jejich rozkazy nebyly v rozporu s dekrety petrohradského sovětu. Výklad rozkazu, jak v té době, tak i pozdějšími historiky, byl předmětem kontroverze. Zatímco mnoho učenců souhlasí s tím, že rozkaz vážně narušil armádní disciplínu, John Boyd argumentoval, že ve skutečnosti bylo záměrem rozkazu disciplínu obnovit a jasně uváděl, že má být aplikován pouze na vojáky mimo frontovou linii. Ačkoliv rozkaz nevyzýval k demokratické volbě důstojníků, byla to jeho rozšířená mylná interpretace.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
