Rumunská socialistická republika

Rumunská socialistická republika (zkráceně RSR) byl jedním ze socialistických států Východního bloku, který existoval na území dnešního Rumunska v letech 1965–1989 a v téže době také součást Varšavské smlouvy.

Rumunská socialistická republika Republica Socialistă România (1965–89) ←  1965–1989  → vlajka znak
Hymna Te slăvim Românie (1965–1977) Trei Culori (1977–1989)
Geografie
Hlavní město	Bukurešť
Rozloha	238 391 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	23 102 000 (1987, počátek osmdesátých let)
Jazyky	rumunština (oficiální)
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika
Měna	Rumunské leu (ROL)
Vznik	1965 (přechod z RLR)
Zánik	1989 (pád komunistického režimu)
Státní útvary a území
Předcházející Rumunská lidová republika Následující Rumunsko

Stručný přehled dějin

Propagandistický plakát v Bukurešti z roku 1986, šířící kult osobnosti velkého vůdce (ceaušismus).

RSR byla oficiálně vyhlášena na IX. sjezdu komunistické strany v roce 1965 jako nástupnice dosavadní Rumunské lidové republiky. Vedoucí úlohou v zemi měla komunistická strana Rumunska, nástupnická po Rumunské dělnické straně. V jejím čele stál diktátor Nicolae Ceauşescu, který měl značnou moc. Zpočátku vystupoval jako liberál, zaváděl reformy, ale posléze se přiklonil k neostaliniskému proudu a reformy opět rušil. Během své vlády vybudoval tajnou službu Securitate, která potírala jakýkoli odpor proti režimu.

Dalším znakem komunistické moci v Rumunsku byla aktivní represivní politika vůči národnostním menšinám, především početným skupinám rumunských Maďarů a Němců. Tyto osoby se oficiálně směly přihlásit pouze jako Rumuni maďarského, respektive německého původu. Na hranicích s Jugoslávií a Maďarskem byly zbudovány pohraniční zátarasy ve snaze zmírnit případné vlny nelegálních útěků do sousedních zemí.

V počátečním období Rumunská ekonomika prospívala, avšak v roce 1979 přišel druhý ropný šok a země nebyla schopna splácet velké půjčky. Byla tak nucena přijmout opatření, která znamenala snižování státních výdajů a nákladů. V následujících letech vyšla vládní doporučení aby např. rolníci nekupovali traktory ani nákladní automobily, nýbrž používali koni tažené vozíky. Škrtalo se také ve zdravotnictví, kultuře, vědě, vzdělání a bytové kultury. Byl zvýšen vývoz rumunského zboží, ve snaze splatit dluhy, v důsledku byl v obchodech nedostatek potravin a spotřebního zboží a běžní občané si mohli koupit nejvýš 30 litrů pohonných hmot na měsíc.

Na konci roku 1989, podobně jako v okolních zemích, i v Rumunsku došlo k občanským nepokojům ve velkých městech. Demonstraci v Temešváru nechal Ceauşescu krvavě potlačit, což vedlo k vypuknutí celostátní revoluce a nakonec ke svržení diktátorského režimu. V prosinci byl Ceauşescu i jeho žena v rychlosti odsouzeni a zastřeleni. V zemi byl nastolen pluralitní demokratický systém v čele s Ionen Iliescuem.

Literatura

• TEJCHMAN, Miroslav. Jak se dělá revoluce: cesty rumunských komunistů k moci v letech 1944–1945. Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 177–182. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumunská socialistická republika na Wikimedia Commons
• Ceausescu.org, extenzivní stránky o komunistickém Rumunsku.
• MemorialSighet.ro, pamětní stránky obětem komunismu v Rumunsku, podle Vězení Sighet.

Portály: Geografie | Historie | Politika