![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Japanese_aircraft_carrier_Ry%25C5%25ABh%25C5%258D.jpg/640px-Japanese_aircraft_carrier_Ry%25C5%25ABh%25C5%258D.jpg&w=640&q=50)
Rjúhó
japonská lehká letadlová loď, samostatná jednotka / From Wikipedia, the free encyclopedia
Rjúhó (japonsky: 龍鳳 ~ „drak fénix“) byla jedinou letadlovou lodí japonského císařského námořnictva třídy Rjúhó. Vznikla přestavbou zásobovací lodě ponorek Taigei (大鯨 ~ „velká velryba“), která před přestavbou na letadlovou loď působila i u čínských břehů v rámci druhé čínsko-japonské války. Kariéra Rjúhó spočívala hlavně v transportování letadel, krytí konvojů a výcviku posádek palubních letounů. Zúčastnila se bitvy ve Filipínském moři.
![]() Letadlová loď Rjúhó v listopadu 1942 | |
Základní údaje | |
---|---|
Typ | letadlová loď (přestavěná ze zásobovací lodě ponorek) |
Třída | třída Rjúhó – jediná jednotka |
Objednána | v námořním arzenálu Jokosuka[1] |
Zahájení stavby | 12. dubna 1933[1] |
Spuštěna na vodu | 16. listopadu 1933[1] |
Uvedena do služby | 31. března 1934 jako Taigei[1] 28. listopadu 1942 jako Rjúhó[1] |
Osud | 30. listopadu 1945 vyškrtnuta ze seznamu lodí japonského námořnictva[2] a sešrotována v roce 1946 |
Takticko-technická data | |
Výtlak | Taigei: 10 500 T standard[3] Rjúhó: 13 360 T standard[1] 15 060 T při zkouškách[1] 16 700 T plný[1] |
Délka | Taigei: 197,3 m mezi svislicemi 211,1 m na vodorysce[3] Rjúhó: 197,32 m mezi svislicemi 210,0 m na vodorysce 215,6 m celkem[1] |
Šířka | Taigei: 18,06 m[3] Rjúhó: 19,58 m[1] |
Ponor | Taigei: 5,33 m[3] Rjúhó: 6,67 m[1] |
Pohon | Taigei: 2 dieselmotory 2 lodní šrouby 14 000 k na brzdě (10 297,0 kW[p 1])[3] Rjúhó: 4 parní kotle 2 parní turbíny 2 lodní šrouby 52 000 k na hřídeli (38 245,9 kW[p 1])[1] |
Palivo | Taigei: 3570 t[3] Rjúhó: 2900 t[1] |
Rychlost | Taigei: 20 uzlů (37,04 km/h)[3] Rjúhó: 26,5 uzlů (49,08 km/h)[1] |
Dosah | Taigei: 8000 námořních mil (14 816 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[3] |
Posádka | Taigei: 413[3] Rjúhó: 989[1] |
Výzbroj | Taigei: 4 x 127 mm L/40 Typ 89 (2xII) 12 x 13,2mm kulomety[3] Rjúhó: 8 x 127 mm L/40 typu 89 (4xII) 38 x 25 mm L/60 typu 96[1] |
Elektronika | V roce 1945: 1 přehledový radar 21 Gó 1 přehledový radar 13 Gó pro sledování vzdušných cílů |
Letadla | Taigei: 3 hydroplány[3] (E7K v roce 1939) Rjúhó: až 31 letadel[1] 2 výtahy |
Od prosince 1941 až do listopadu 1942 byla Taigei v Jokosuce přestavována na lehkou letadlovou loď. Během přestavby byla 18. dubna 1942 poškozena při Doolittlově náletu. Již na své první plavbě na Truk po přestavbě v prosinci 1942 byla torpédována ponorkou USS Drum a musela se vrátit do Jokosuky. Po opravách podnikla v dubnu a květnu 1943 plavbu do jihozápadního Pacifiku a v červnu přeplula z Japonska na Truk a v červenci se vrátila zpět. Na podzim 1943 podnikla dvě cesty z Japonska do Singapuru.[2]
V červnu 1944 se zúčastnila bitvy ve Filipínském moři, ve které byla 20. června odpoledne lehce poškozena blízkými dopady pum amerických bombardérů. Po této své jediné bitvě se nadále věnovala transportním povinnostem. Dne 9. ledna 1945 se u Formosy utkala s dvanácti TBF Avenger a když se 18. ledna 1945 vrátila do Kure, byla poslední letadlovou lodí císařského námořnictva, která se plavila mimo domácí vody Japonských ostrovů.[2] Ráno 19. března byla poškozena při náletu letounů TF 38 na Kure. Další útok přišel 31. března a následně byla její oprava shledána nerentabilní. Ve dnech 24. a 28. července byla opět napadena americkými letouny. V Kure jí také zastihla kapitulace Japonska.[2]