Ribóza
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ribóza (psáno též ribosa) je monosacharid s pěti atomy uhlíku, pentóza ze skupiny aldopentóz. Má molekulární vzorec C5H10O5, lineární vzorec H−(C=O)−(CHOH)4−H. V přírodě je obvyklá její D forma, zatímco L forma má malý význam.
Stručná fakta Obecné, Systematický název ...
Ribóza | |
---|---|
Aldehydická forma (ve Fischerově projekci) | |
Hemiacetálová β-forma (v Haworthově projekci) | |
Obecné | |
Systematický název | (3R,4S,5R)-5-(hydroxymethyl)oxolan-2,3,4-triol (hemiacetalová forma) |
Triviální název | Ribóza |
Sumární vzorec | C5H10O5 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 50-69-1 24259-59-4 (L-ribóza) |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 150,13 g/mol |
Teplota tání | 88–92 °C (bezvodá, α-D-anomer) 81–84 °C (bezvodá, β-D-anomer) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
V živých organismech je ribóza (spolu s deoxyribózou) součástí nukleotidů – tvoří proto složku takových látek, jako jsou ribonukleové kyseliny (RNA), adenosintrifosfát (ATP), nikotinamidadenindinukleotid (NAD) a mnoho dalších.
Její fosforylovaná forma vstupuje do pentózového cyklu, ve kterém dochází k přeměnám monosacharidů a redukci kofaktoru NADPH, který je nutný k redukčním syntézám v organismu (např. fotosyntéza, syntéza mastných kyselin apod.)