Tangara růžová (Rhodinocichla rosea) je druh amerického pěvce, jediný zástupce rodu Rhodinocichla a čeledi Rhodinocichlidae.
 Tangara růžová | |
|---|---|
.jpg) Tangara růžová | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Rhodinocichlidae Ridgway, 1902 |
| Rod | tangara (Rhodinocichla) Hartlaub, 1853 |
| Binomické jméno | |
| Rhodinocichla rosea (Lesson, 1832) | |
 Rozšíření tangary růžové (zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
Systematické zařazení tangary růžové se ukázalo být velmi komplikované. Její první vědecký popis zhotovil francouzský přírodovědec René Lesson roku 1832, přičemž pro ni zvolil vědecké jméno Furnarius roseus,[2][3] původně byla tedy pokládána za zástupce hrnčiříkovitých (Furnariidae).[4] Samostatný rod Rhodicichla vytyčil roku 1852 německý přírodovědec Gustav Hartlaub.[5]
Ačkoli se původní zařazení mezi křikavými pěvci – konkrétně zmiňovanými hrnčiříky – ukázalo být jednoznačně nesprávné, příbuzenské vztahy vůči konkrétním čeledím zpěvných zůstávaly sporné. Tangara růžová byla průběžně klasifikována v rámci střízlíkovitých (Troglodytidae), drozdcovitých (Mimidae), lesňáčkovitých (Parulidae) či tangarovitých (Thraupidae), na základě čehož docházelo i ke změnám jejího obecného jména. Americký přírodovědec Alexander Skutch ve studii z roku 1962 poukazuje na skutečnost, že zatímco povrchně se tento druh podobá střízlíkům či drozdcům, přítomnost pouze devíti ručních letek naznačuje příbuznost spíše k lesňáčkovitým či tangarovitým. Na základě etologických pozorování mj. doporučil jeho klasifikaci buďto v rámci drozdcovitých, anebo v rámci samostatné čeledi.[6] Americký přírodovědec Eugene Eisenmann Skutchovy závěry negoval a doporučil, aby byl rod Rhodinocichla veden v rámci tangarovitých.[7] Dlužno však dodat, že mezi zvažovanými příbuznými druhy Eisenmann zmiňuje i takové, které byly s nástupem molekulární fylogenetiky z tangarovitých vyloučeny; stejný problém se objevuje i u starší práce Huberta Lymana Clarka z roku 1913, jež poukázala na podobnost rodu Rhodinocichla s tangarami rodu Mitrospingus, řazené však nyní v rámci čeledi Mitrospingidae.[4][8]
Molekulárně-fylogenetické práce jednoznačně potvrdily, že se tangara růžová odvětvuje uvnitř širšího kladu sdružujícího zpěvné s devíti ručními letkami („nine-primaried oscine group“).[9] Zvažovanou příbuznost s drozdcovitými vyloučila již analýza mtDNA Seutin & Bermingham z roku 1997, jež tangaru růžovou zařadila do čeledi strnadovitých (Emberizidae), ovšem hodnocené v podstatně širším smyslu oproti jejímu současnému pojetí, když zahrnovala mj. i právě tangary či lesňáčky.[10]
Relativně neprůkazné závěry[4] ohledně příbuzenských vztahů rodu Rhodinocichla s ostatními čeleděmi „nine-primaried oscine group“ poskytla práce Barker & kol., 2013, jež zároveň doporučila rod klasifikovat v rámci samostatné čeledi Rhodinocichlidae (popisnou autoritu podle autorů představuje Ridgway, 1902[11]).[12] Na základě molekulárních dat však může čeleď Rhodinocichlidae představovat jednu z nejbazálnějších větví či nejbazálnější větev celého zmiňovaného kladu.[9][12][13]
Tangara růžová je dělena na následujících pět poddruhů, níže uvedených i s areálem výskytu.[14] Nelze vyloučit jejich budoucí klasifikaci na úrovni samostatných druhů.[4]
- R. r. schistacea Ridgway, 1878 – západní Mexiko (Ridgway, 1902 pokládal tuto formu za samostatný druh[11][4]);
- R. r. eximia Ridgway, 1902 – západní Kostarika až střední Panama;
- R. r. harterti Hellmayr, 1918 – severní až středoseverní Kolumbie;
- R. r. beebei Phelps, WH & Phelps, WH Jr, 1949 – Serranía del Perijá (pohoří mezi Kolumbií a Venezuelou);
- R. r. rosea (Lesson, RP, 1832) – severozápadní až severní Venezuela.
Popis
.jpg)
Tangara růžová je středně velký zpěvný pták, jenž se vyznačuje středně dlouhým zakulaceným ocasem a mírně zakřiveným a na konci zahnutým zobákem.[9] Celková velikost těla činí asi 19 až 20 cm a tělesná hmotnost dosahuje 43 až 52 g. V případě samce je základní zbarvení opeření břidlicově šedé, přičemž letky jsou nahnědlé, boky hnědošedé a ohyb křídel, hrdlo a spodní partie mají výrazné zbarvení v odstínech růžové. Růžový je rovněž nadoční proužek, jenž nicméně může blednout. Samice mají namísto růžového zbarvení příslušné plochy oranžové až skořicové. Jednotlivé poddruhy se odlišují zejména konkrétními odstíny opeření; například tangary v Mexiku a Jižní Americe mají šedavý hřbet, zatímco tangary v nižších polohách Střední Ameriky mají hřbet výrazně černý.[15]
Chování a ekologie
.jpg)
Tangara růžová žije spíše v podhůří a na nižších svazích ve Střední a Jižní Americe, rozsah tolerované nadmořské výšky se však liší v závislosti na obývané lokalitě (v Mexiku činí 0–1000 m, v Kostarice 250–900 m, ve Venezuele 100–1450 m a v Kolumbii žije až do nadmořské výšky 1700 m).[15] Co se týče přirozeného prostředí, většinou je spjata s houštinami a křovinnou vegetací, včetně trnitých lesů v Mexiku či porostů rákosovců v Kostarice. Potravu si tangary shání v podrostu, zobák přičemž využívají k přehrabování podestýlky. Jídelníček tvoří hmyz a další druhy bezobratlých, stejně jako semena a plody.[9]
V mnohých etologických ohledech se tangara růžová odlišuje od pravých tangar, a naopak vykazuje určité podobnosti s čeledí drozdcovitých, které představují výsledek konvergentního vývoje. Tangara růžová se typicky krmí na zemi; zpěv je rozmanitý a výrazný, často párový; základ hnízda si tito ptáci vytvářejí z klacků a na jeho stavbě i inkubaci vajec se podílí jak samec, tak samice.[6] Navzdory pestrému zbarvení může být obtížné tangaru spatřit ve volné přírodě, protože se chová plaše, skrývá se v husté vegetaci a při vyplašení obvykle uniká skoky či kratším letem, jen zřídkakdy se stahuje do stromových korun.[15]
Snůšku tvoří 2 až 3 vejce, jež jsou bílá nebo světle modrá a s černými znaky. O rozmnožování a vývoji mláďat je však známo jen malé množství informací.[15]
Ohrožení
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2021 tangaru růžovou za málo dotčený druh. Celková velikost populace činí dle odhadů asi 20 000 až necelých 50 000 dospělců, IUCN předpokládá její mírný pokles.[16]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
