Rentgenová observatoř Chandra
From Wikipedia, the free encyclopedia
Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara.[1] Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.
Chandra | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pojmenováno po | Subrahmanyan Chandrasekhar | ||||||||||
COSPAR | 1999-040B | ||||||||||
Katalogové číslo | 25867 | ||||||||||
Start | 23. července 1999 | ||||||||||
Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida - USA, rampa LC-39A | ||||||||||
Nosný systém | raketoplán Columbia, mise STS-93 | ||||||||||
Typ oběžné dráhy | vysoká eliptická dráha | ||||||||||
Stav objektu | na geocentrické dráze | ||||||||||
Provozovatel | NASA, SAO, CXC | ||||||||||
Mateřské těleso | Země | ||||||||||
Hmotnost | 4 800 kg | ||||||||||
Délka | 13,8 m | ||||||||||
Šířka | 4,3 m a 19,5 m | ||||||||||
Parametry dráhy | |||||||||||
Apoapsida | 147 331,6 km | ||||||||||
Periapsida | 1 487,8 km | ||||||||||
Sklon dráhy | 38,673 7° | ||||||||||
Doba oběhu | 3 808,738 min | ||||||||||
Excentricita dráhy | 0,902 634 4 | ||||||||||
Velká poloosa dráhy | 80 787,8 km | ||||||||||
| |||||||||||
Teleskop | |||||||||||
Typ dalekohledu | reflektor | ||||||||||
Průměr | 1,2 m | ||||||||||
Ohnisková vzdálenost | 10 m | ||||||||||
Přístroje | |||||||||||
Nese přístroje | High Resolution Camera, ACIS, HETGS a LETGS | ||||||||||
| |||||||||||
Oficiální web | Domovská stránka | ||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chandru postavila firma TRW Space & Electronics Group z Redondo Beach v USA. Provozovatelem observatoře je středisko NASA Marshall Space Flight Center (MSFC) v americkém Huntsville. Chandra patří mezi největší projekty NASA. Celkové náklady na její vývoj se vyšplhaly na 1,5 mld. USD. Spolu s Hubbleovým vesmírným dalekohledem, Spitzerovým vesmírným dalekohledem a Comptonovou gama observatoří patří do projektu tzv. Velkých kosmických observatoří. Se svými rozměry 13,8 x 19,5 m a hmotností 4 800 kg jde o největší náklad, jaký kdy raketoplán Columbia vynesl na oběžnou dráhu.
Úlohou observatoře je vytvářet podrobné snímky a spektra kosmických rentgenových zdrojů s vysokou úhlovou i spektrální rozlišovací schopností. V seznamu objektů, které pozoruje, jsou rentgenové dvojhvězdy, supernovy, pulzary, aktivní galaxie, mezigalaktická hmota a kvazary. Pozorování vesmíru v rentgenové oblasti spektra je jinak velmi složité. Zemská atmosféra ho nepropouští, díky čemuž je možný život na Zemi. Chandra pracuje v "měkkém" rentgenovém záření od 0,1 keV do 10 keV.[1]