Rava-Ruska
sídlo ve Lvovské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
sídlo ve Lvovské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Rava-Ruska (ukrajinsky Рава-Руська; polsky Rawa Ruska; v jidiš ראווע / Rave; rusky Рава-Русская / Rava-Russkaja) je město na západní Ukrajině. Leží na říčce Rata na jižním okraji vysočiny Roztoččja, přímo na hranici s Polskem; administrativně spadá pod Lvovský rajón Lvovské oblasti (do roku 2020 pod Žovkevský rajón). Žije zde 8000 obyvatel, převážně Ukrajinců.
Rava-Ruska Рава-Руська | |
---|---|
Radnice a ulice Hruševského | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°15′ s. š., 23°37′ v. d. |
Nadmořská výška | 241 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Lvovská |
Rajón | Lvovský |
Rava-Ruska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,41 km² |
Počet obyvatel | 8 159 |
Hustota zalidnění | 784 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1455 |
Adresa obecního úřadu | вул. Ярослава Мудрого 3 80316 м. Рава-Руська |
Telefonní předvolba | 3252 |
PSČ | 80316 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První písemná zmínka je z roku 1455. Nejrychleji město rostlo na konci 19. století, kdy byl počet jeho obyvatel vyšší než dnes: roku 1880 zde žilo 10 500 obyvatel, převážně Poláci a Židé. Rozvoj přinesly také železnice Jarosław – Sokal a Lvov – Bełżec. Po nacistické okupaci, kdy bylo zmasakrováno židovské obyvatelstvo, připadla Rava Sovětskému svazu a okolí proťala nepřirozená, přímá hranice. 6000 Francouzů a Belgičanů, kteří přežili věznění v blízkém koncentračním táboře, založilo sdružení Ceux de Rawa-Ruska.
Po roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, byl otevřen hraniční přechod s polskou obcí Hrebenne na silnici Varšava – Zamość – Lvov; železniční přechod je využíván jen pro nákladní dopravu, několik osobních vlaků denně míří do Sokalu a přes Žovkvu do Lvova. Ve městě je k vidění několik církevních památek.