Rakousko-turecká válka (1663–1664)
válečný konflikt mezi Rakouskem a Osmanskou říší z let 1663 až 1664 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čtvrtá rakousko-turecká válka, někdy označovaná také první turecká válka[1], bylo vojenské střetnutí mezi habsburským soustátím a Osmanskou říší vedená v letech 1663 až 1664.
Čtvrtá rakousko-turecká válka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Osmansko-habsburské války | |||
zobrazení bitvy u Szentgotthárdu | |||
Trvání | 17. duben 1663 – 10. srpen 1664 | ||
Místo | Uhersko | ||
Výsledek | Vasvárský mír | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Válku Habsburkům vyhlásil turecký sultán Mehmed IV. v dubnu roku 1663. Jeho vojska překročila Dunaj a nedaleko Štúrova porazila narychlo svolanou zemskou hotovost. Poté se vydala k pevnosti Nové Zámky, kterou oblehla. Pevnost padla po více než měsíčním obléhání v září 1663. K rozhodujícímu střetnutí konfliktu došlo 1. srpna 1664 v bitvě u Mogersdorfu či Szentgotthárdu, kde Turci utrpěli těžkou porážku a museli se stáhnout. Přestože měl Leopold I. strategickou výhodu, kvůli nedostatku financí na vydržování armády podepsal 10. srpna téhož roku s Osmany pro něj nevýhodný mír ve Vasváru, ve kterém uznal tureckou kontrolu nad Novými Zámky a Sedmihradskem.
Následkem podepsání nevýhodného míru vypuklo roku 1664 v Uhersku Wesselényiho spiknutí.