Princ Šótoku
japonský pololegendární princ / From Wikipedia, the free encyclopedia
Princ Šótoku (japonsky 聖徳太子, Šótoku Taiši, 7. února 574– 8. dubna 622),[1] známý též jako princ Umajado (厩戸皇子, Umajado no ódži) či princ Kamicumija (上宮皇子, Kamicumija no ódži), byl pololegendární japonský regent a politik z období Asuka, který sloužil císařovně Suiko. Byl druhým synem císaře Jómeie a jeho manželky princezny Anahobe no Hašihito, která byla Jómeiovou mladší nevlastní sestrou. Později ho adoptoval princ Šótoken, čtvrtý syn císaře Kinmeie. Jako příslušník vládnoucího rodu Sogů[2] se zúčastnil porážky soupeřícího rodu Mononobeů.[3] Mononobeové se snažili zabránit šíření buddhismu v Japonsku, a to jak z náboženských důvodů, tak pro své konzervativní a xenofobní postoje. Základní informace o životě a úspěších prince Šótokua pocházejí z kroniky Nihonšoki. Princ je znám modernizací státní správy a podporou šíření buddhismu v Japonsku.[4]
Šótoku | |
---|---|
Narození | 7. února 574 Prefektura Nara |
Úmrtí | 8. dubna 622 (ve věku 48 let) Ikaruga no miya |
Pohřben | Eifukuji Kita Kofun |
Potomci | Jamaširo, Queen Umayako a Queen Tsukishine |
Otec | Jómei |
Matka | Anahobe no Hašihito no himemiko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V průběhu následujících generací začal být princ Šótoku uctíván jako ochránce Japonska, císařské rodiny a buddhismu. Klíčové náboženské postavy jako mniši Saičó, Šinran Šónin a další tvrdily, že v něm nacházely inspiraci, a připisovaly mu i mnohé ze svých náboženských vizí.[3]