From Wikipedia, the free encyclopedia
Prezidentské volby se v Moldavsku konaly 30. října 2016.[1] Jednalo se o první přímé prezidentské volby od roku 1996, které následovaly po prohlášení Ústavního soudu ze dne 4. března 2016, že revize ústavy z roku 2000, která vedla k nepřímé volbě prezidenta parlamentem, byla protiústavní.[2][3] Volby vyhrál Igor Dodon ze Strany socialistů Moldavské republiky (PSRM).[4][5]
2. kolo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stát | Moldavsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh voleb | prezidentské | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volební termín | 13. listopadu 2016 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí volby | 2011–12 (nepřímé) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Následující volby | 2020 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volební účast | 53,45% | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet kandidátů | 2 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prezident | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Před volbami | Nicolae Timofti, nestraník | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Po volbách | Igor Dodon, PSRM |
Č. | Kandidát | Strana | |
---|---|---|---|
1 | — | ||
2 | Mihai Ghimpu | PL | |
3 | Iurie Leancă | PPEM | |
4 | Dumitru Ciubașenco | PN | |
5 | Maia Sanduová | PAS | |
6 | Igor Dodon | PSRM | |
7 | Silvia Raduová | nestraník | |
8 | Maia Lagutaová | nestraník | |
9 | Ana Guțuová | Pravice | |
10 | Valeriu Ghilețchi | nestraník |
Strana komunistů Moldavské republiky nepostavila žádného kandidáta a vyzvala voliče, aby volby bojkotovali, protože je považuje za nezákonné. Liberálně demokratická strana Moldavska rovněž nenominovala svého kandidáta a místo toho podpořila společnou kandidátku středopravicové opozice Maiu Sanduovou.
Marian Lupu, kandidát Demokratické strany Moldavska, shromáždil více než 20 000 podpisů na svou podporu a předložil je ústřední volební komisi za méně než jeden den.[7] Rychlost postupu byla považována za podezřelou, protože potřebná razítka a podpisy musely být získány ve veřejných institucích, které byly v době, kdy si je příznivci strany mohli vyzvednout, zavřené.
Nezávislý kandidát Oleg Brega podal Komisi stížnost, v níž uvedl, že DPM musela být zvýhodněna, protože její dokumenty byly vyřizovány v pátek po pracovní době a také v sobotu, tedy v den pracovního klidu.[8] Ústřední volební komise stížnost zamítla a Brega se následně rozhodl z prezidentského klání odstoupit, protože ji považoval za nespravedlivou. Samostatnou stížnost podal ze stejných důvodů Andrei Năstase.[9]
Lupu uvedl, že to bylo spíše díky efektivitě jeho zaměstnanců než díky podvádění.
Ústřední volební komise před volbami oznámila, že celkový počet voličů je 3,2 milionu, což je vzhledem k neustálému poklesu počtu obyvatel Moldavska nedůvěryhodný údaj,[10] a skutečnost, že předběžné výsledky demografického průzkumu z roku 2014 ukázaly, že celkový počet obyvatel země je pouze tři miliony.[11]
Nezávislé vyšetřování odhalilo, že seznamy voličů vypracované Ústřední volební komisí byly nepřesné a obsahovaly značný počet zemřelých osob.[12] Ze vzorku 300 zemřelých bylo podle internetového registru voličů spravovaného ÚVK 100 osob stále uvedeno jako osoby oprávněné hlasovat.
Seznam voličů obsahoval některé významné osobnosti, například filmového režiséra Emila Loteanu (zemřel v roce 2003), herce Mihaie Volontiera (zemřel v roce 2015) a novináře Constantina Tănase (zemřel v roce 2014).
Komise uznala, že seznamy nejsou zcela přesné,[13] ale poukázala na to, že na seznamu jsou pouze tři z údajné stovky. Uvedli, že v době šetření novinářů odrážela online databáze spíše údaje z dříve proběhlých voleb než nejaktuálnější čísla.
Řada zahraničních voličů v Evropě nemohla hlasovat, protože nebyl k dispozici dostatečný počet hlasovacích lístků.[14] Předpokládalo se však, že počet voličů, kteří nemohli hlasovat, je nižší než Dodonovo vítězství.[14]
Vzhledem k tomu, že žádný z kandidátů nedosáhl 30. října 2016 většiny hlasů, konalo se 13. listopadu 2016 druhé kolo hlasování mezi dvěma vedoucími kandidáty, Igorem Dodonem z PSRM a Maiou Sanduovou z PAS.[15] Dodon zvítězil ve druhém kole se ziskem 52,11 % hlasů a 23. prosince se stal pátým moldavským prezidentem.[5]
Kandidát | Strana | První kolo | Druhé kolo | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy | % | Hlasy | % | ||||
Igor Dodon | Strana socialistů Moldavské republiky | 680 550 | 47,98 | 834 081 | 52,11 | ||
Maia Sanduová | Strana akce a solidarity | 549 152 | 38,71 | 766 593 | 47,89 | ||
Dumitru Ciubașenco | Naše strana | 85 466 | 6,03 | — | |||
Iurie Leancă | Evropská lidová strana Moldavska | 44 065 | 3,11 | — | |||
Mihai Ghimpu | Liberální strana | 25 490 | 1,80 | — | |||
Valeriu Ghilețchi | nestraník | 15 354 | 1,08 | — | |||
Maia Lagutaová | nestraník | 10 712 | 0,76 | — | |||
Silvia Raduová | nestraník | 5 276 | 0,37 | — | |||
Ana Guțuová | Pravice | 2 453 | 0,17 | — | |||
Celkem | 1 418 518 | 100 | 1 600 674 | 100 | |||
Platné hlasy | 1 418 518 | 98,46 | 1 600 674 | 99,17 | |||
Neplatné hlasy | 22 215 | 1,54 | 13 349 | 0,83 | |||
Celkem hlasů | 1 440 733 | 100 | 1 614 023 | 100 | |||
Registrovaní voliči/Účast | 2 929 694 | 49,18 | 3 019 495 | 53,45 | |||
Zdroj: CEC, CEC |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.